„Margit Herrmannová, která prožila většinu života v Jindřichově Hradci a starší generace si ji i jejího manžela Emanuela Herrmanna živě pamatuje, například jako originálního divadelního režiséra, poskytuje čtenáři nesentimentální a živé čtení na výborné literární úrovni,“ zmínil předseda Spolku přátel starého Jindřichova Hradce Jiří Langer.

Velkou zásluhu na zachování vzpomínek má Petr Hromádka, který tuto statečnou ženu během návštěv na sídlišti Vajgar zpovídal a vyprávění postupně zachytil na zvukový záznam. Ten přepsal a doplnil o vlastní postřehy a souvislosti.

„Po transportu do Terezína vystřídala Margit Herrmannová několik koncentračních táborů včetně tzv. rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau, Hamburku. Osvobození se dočkala v táboře Bergen Belsen, kde onemocněla tyfem. Její první manžel Willy zahynul v Osvětimi. Později překládala z češtiny do němčiny, v Německu vydala Hrubínovy básničky Říkej si a hraj a psala povídky, ve kterých byla schopna reflektovat své vzpomínky na holocaust. Některé z nich vyšly i knižně, například Kdo chce budoucím něco říci, má promluvit. Ještě v důchodu pracovala v recepci hotelu Grand, kde byla předtím zaměstnána jako účetní a později vedoucí provozu,“ doplnil Jiří Langer.

Do knihy jsou v ostrém kontrastu ke vzpomínkám zařazeny i vybrané verše, takzvané limeriky, které psala pro zábavu svoji i svého okolí. Kniha je k prodeji v Informačním centru, v Muzeu Jindřichohradecka a v knihkupectví Kanzelsberger v Panské ulici v Jindřichově Hradci.