Jak však včera uvedl jindřichohradecký probošt římskokatolické církve Václav Habart, jedná se spíše o výklad původních základních přikázání, než o nové hříchy.

„Třeba hromadění mamonu je vlastně přikázání proti majetku, proti všelijaké lakomosti a hrabivosti. Je přece nepřirozené, aby jeden člověk vlastnil nepřiměřeně milionů,“ vysvětluje Habart.
Pokračuje v tom smyslu, že například genetické manipulace či braní drog patří do skupiny nezabiješ. Církev totiž zastává názor, že v oplodněném vajíčku je již zakódovaný celý člověk.

Ředitelka jindřichohradecké charity Ivana Vlasáková osobně považuje za dobré, že takto církev reaguje na problémy současné doby, které jsou jiné než v minulosti.

„Je potřeba na to reagovat. Třeba je hodně mladých lidí, kteří berou drogy a mezi nimi jsou i věřící, na které je nutné i přes víru působit,“ dodala.

Lidé, kteří mezi věřící nepatří, většinou zastávají názor, že ten, kdo chce pít nebo brát drogy či smilnit, to stejně udělá, bez ohledu na desatero přikázání.

„Kdyby se dál prodávaly odpustky, tak si každý vyčistí svědomí, ale krást se určitě bude dál. Bohužel těch, kterých by se to mělo týkat nejvíce, se žádné nové hříchy asi nedotknou. Stačí se podívat na dění třeba kolem našeho politika a křesťana pana Čunka,“ míní Ivan Horáček z Chlumu u Třeboně.