Tvrdí dokonce, že snaha postavit další bloky v Temelíně, má v parlamentě silné zastání mezi poslanci v tak zvané atomové koalici, která je údajně silnější než vládní koalice. Sdružení poukazují na to, že sněmovnou neprošla například novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, která mohla dát občanům větší šanci uplatnit případné námitky.

Podle odpůrců rozšíření Temelína bylo neschválení novely zákona úmyslné a plánované.

Argumentují zápisem z jednání hospodářského výboru parlamentu, kde je zachycen výrok předsedy výboru poslance Aleše Rádla. „Zejména s ohledem na to, že například Česká republika bude muset v nejbližší době přistoupit k budování dalších dvou bloků jaderné elektrárny, zdálo se nám za těchto okolností i výhodnější, aby případně Česká republika nesla nějaké náklady, které budou spojené s nedostatečnou implementací toho evropského názoru na tento zákon, než abychom si sami tady vytvořili do budoucna nějaké komplikace, které nám potom velmi ztíží realizaci potřebných stavebních záměrů,“ uvedl Rádl při debatě nad novelou zákona.

„Poslanec zde sděluje, že zájmy nějakých společností jsou nadřazeny nejen občanským právům, ale i evropskému právu,“ komentoval dokument z jednání hospodářského výboru Radko Pavlovec, který je zmocněncem dolnorakouské vlády pro Temelín.

Novela přitom měla uchránit Českou republiku od možných finančních sankcí, k nimž by mohlo dojít. Stačí, aby Evropská komise žalovala u Evropského soudního dvora Českou republiku. „Hrozí pokuta v řádu desítek až stovek tisíc eur denně, až do nápravy stavu,“ přiblížil výši možných sankcí tiskový mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. Podle mluvčího ministerstva je naprosto nutné, aby novela parlamentem prošla a ministr Martin Bursík, který je zároveň šéfem strany zelených, kvůli tomu bude jednat i s předsedy ostatních koaličních stran.Novelu totiž Česká republika přislíbila už před časem Evropské komisi.

Podstata úpravy tkví v tom, že dnes není možné napadnout u soudu výsledek EIA, což právě kritizují občanská sdružení.

„Nechceme nic víc, než se dovolat práva,“ upozorňuje Vladimír Halama ze sdružení V havarijní zóně jaderné elektrárny Temelín. Všechny připomínky, vznesené k rozšíření Temelína, totiž odpůrcům rozšíření úřady zamítly jako neopodstatněné.

Mluvčí elektrárny Marek Sviták, však pro Deník uvedl, že občané a sdružení mají dostatek možností se vyjádřit, protože povolování nových investičních záměrů je v České republice jedním z nejpřísnějších v rámci evropských zemí. Zároveň Sviták konstatoval, že občanským sdružením jde jen o zdržování.


Rozhovor s tiskovým mluvčím JETE Markem Svitákem

Hovoří se o tom, že v českém parlamentu existuje atomová lobby.
Vyvíjely ČEZ nebo JETE nějakou aktivitu ve vztahu k projednávání novely, tak aby nebyla schválena?
Schvalování právních předpisů je v kompetenci poslanců a senátorů. Naše společnost je v procesu EIA pouze žadatelem a jako každý jiný subjekt v ČR se řídíme platnými právními předpisy.

Chtějí se ČEZ nebo JETE vyhnout projednávání podle novely zákona o EIA?
Posuzování souladu českých právních předpisů s evropskou legislativou je záležitostí příslušných legislativních orgánů. Proces EIA umožňuje komplexní posouzení vlivu případné dostavby Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí. Předpokládáme, že závěry z řízení EIA bude moci politická reprezentace v budoucnosti využít jako jeden z podkladů pro vlastní rozhodování.

Bylo už vyhlášeno výběrové řízení na dostavbu dalších dvou bloků?
Výběrové řízení na dodavatele vyhlášeno nebylo.

Myslí si ČEZ či JETE, že možnosti těch, kteří kritizují některé aspekty stavby, jsou dostatečné – z hlediska právní ochrany?
Občanská sdružení mají řadu možností vstupovat do správních řízení. Bohužel jejich cíl je pouze jediný - maximálně prodlužovat schvalování investičních záměrů.
Česká republika má jedno z nejdůkladnějších schvalování nových investičních záměrů. Už samotné řízení EIA je velmi složité a obnáší vypracování mnoha odborných posudků. Veřejnost má v této fázi prakticky neomezené možnosti vyjádřit své připomínky.
V některých evropských zemích je povolování jaderných zařízení nesrovnatelně kratší. Například schvalování jaderné elektrárny ve francouzském Flamanville trvalo 2,5 roku a to včetně procesu EIA i stavebního řízení. My předpokládáme legislativní přípravu dvakrát až třikrát delší.

Nejde podle ČEZu či JETE jen o zdržování stavby?
Občanská sdružení mají řadu možností vstupovat do správních řízení. Bohužel jejich cíl je pouze jediný - maximálně prodlužovat schvalování investičních záměrů.