Podle Informačního systému infekčních nemocí (ISIN) zesnulo v jižních Čechách s koronavirem nejvíce osob v týdnu od 16. do 22. listopadu, a to 130. Dosud nejvyšší smrtnost má Českobudějovicko a naopak nejnižší Písecko.

Kombinace onemocnění

Jak vysvětlila ředitelka Krajské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová, věk hraje sice klíčovou roli, ale není jediným faktorem, který úmrtnost na covid-19 ovlivňuje. „Dalšími faktory jsou především celkový fyzický stav. To, zda zesnulý trpěl nějakým ohrožujícím primárním onemocněním, snižujícím jeho obranyschopnost, a v neposlední řadě je ovlivňujícím faktorem i to, zda trpěl obezitou nebo morbidní obezitou. Takže registrujeme případy úmrtí, kdy pacient byl například středního věku, nepatřil do rizikové věkové skupiny nad 65 - 70 let, ale měl vysokou nadváhu v kombinaci s nějakým typem rizikového primárního onemocnění, oslabujícího imunitu,“ shrnula možné činitele.

Do jihočeské statistiky jsou zahrnováni nebožtíci podle místa trvalého bydliště, takže nemuseli zemřít v kraji. Zajímali nás také přírůstky v jednotlivých okres, zda je ovlivňuje demografie, počty sociálních zařízení či možná různá intenzita ohnisek koronaviru.

Úmrtí s covid-19 v Jihočeském kraji.Zdroj: Deník / Redakce

Koncentrace ohrožených

Podle Kvetoslavy Kotrbové však o „silnějších“ a „slabších“ ohniscích z hlediska místního či lokálního ve vztahu k riziku úmrtí nelze hovořit. „Pro nás jsou z pohledu rizikovosti klíčová místa s vysokou koncentrací disponovaných osob, tedy seniorů, osob s primárním onemocněním či oslabenou imunitou, tedy domovy pro seniory a další zařízení sociálních služeb, a zdravotnická zařízení,“ upřesnila.

Národní informační systém již v květnu analyzoval vzorek 264 zesnulých osob s covid-19, z kterých je zřejmé, že tito zemřelí nejčastěji trpěli srdečními potížemi, diabetem, hypertenzí či zhoubným novotvarem.

Počet zesnulých

Od 26. října do 1. listopadu: 39
Od 2. do 8. listopadu: 67
Od 9. do 15. listopadu: 73
Od 16. do 22. listopadu: 130
Od 23. do 29. listopadu: 59