Šestihektarový zámecký park v Třeboni byl naposledy dlouhodobě uzavřený během srpnových povodní v roce 2002. Park tenkrát potřeboval nezbytný zásah, který by zabránil zadržování přebytečné vody.

Současná revitalizace, která začala loni v září, zahradě částečně navrátila podobu z konce 19. století. Pracovala na ní místní firma Lesostavby Třeboň podle projektu architekta Milana Šindlera.

„Dělníci nejprve vyčistili ucpaný původní příkop, který dnes slouží jako městská kanalizace, a odstranili také asfaltový povrch. Pokračovali demolicí litého betonu, místy s armaturou, který někde dosahoval tloušťky přes třicet centimetrů. Pak pracovali na přípravě podložních vrstev nových cest, dozdívce kamenných obrubníků a na pokládce nového povrchu“, popsal postup prací třeboňský kastelán Vít Pávek.

Nové cesty v třeboňském zámeckém parku tvoří několik vrstev kameniva a recyklovaný materiál z původních cestiček. Díky tomu se může snadněji vsakovat dešťová voda. Kromě asfaltových chodníků z parku také zmizely nevzhledné zabetonované lavičky. Podobu nových laviček inspiroval historický zahradní mobiliář, který se dochoval v depozitářích někdejších schwarzenberských sídel.

„Naštěstí se v depozitářích Národního památkového ústavu dochoval původní zahradní mobiliář hradů a zámků, u kterého jsme se nechali inspirovat pro výrobu nových laviček, které s kulisou renesančních a barokních paláců či gotického opevnění, dodají parku patřičné kouzlo. Navíc prořezávka vzrostlých, druhotně vysazených tújí odkryla výhled na zadní trakt zámku a návštěvníkům se tak naskytnou nové, nezvyklé pohledy na renesanční architekturu,“ dodal kastelán Vít Pávek.

Slavnostní otevření parku po devítiměsíční revitalizaci si v pondělí 1. června nenechaly ujít desítky lidí.

„Zámek v Třeboni je národní kulturní památkou a park je jeho nedílnou součástí. Když jsme projekt s finanční podporou MAS Třeboňsko připravovali, tak jsme se mysleli na to, abychom byli korektní i ke statusu tohoto významného místa. Národní památkový ústav se hlásí jako pokračovatel k odkazu Rožmberků i Schwarzenbergů. Rožmberkové tuto zámeckou zahradu zakládali na nejvyšší dobové úrovni a Schwarzenbergové v jejich tradici pokračovali. Veřejnosti je park přístupný od roku 1945, kdy začala éra jeho státní správy,“ zmínil ředitel NPÚ ÚPS v Českých Budějovicích Petr Pavelec.

„Osobně jsem zámecký park vždy vnímal jako pravé srdce Třeboně. Pokaždé, když jsem do něho vešel, obklopila mě poklidná atmosféra. Myslím, že té je dnešním lidem obzvláště zapotřebí, stejně jako vzdělání. Vracející nás trochu blíže té zpola zapomenuté přírodě a zámecký park právě to nabízí. Věřím, že se jeho revitalizovaná podoba bude líbit tisícům návštěvníků, kteří do něho jistě v následujících letech naleznou cestu, a že se také právem stane cílem místních obyvatel, až budou hledat místo pro relaxaci. Nesmíme zapomínat ani na fakt, že zámecký park i zámek jsou velkým turistickým lákadlem a právě v současné době Třeboň a Třeboňsko zájem turistů potřebuje ještě víc než dříve. Jsem proto velmi rád, že jsme mohli svou trochou přispět k podpoře fungování jednoho z nejvýznamnějších center našeho území. A nezbývá mi než pogratulovat panu kastelánovi k velmi zdařilému výsledku," doplnil ředitel MAS Třeboňsko Tomáš Novák.

První etapa proměny parku vyšla na 4 995 125 korun a byla spolufinancována z evropských dotací. Druhá etapa si vyžádala dalších 1, 8 milionu korun, které ze svého rozpočtu uhradil Národní památkový ústav. A nejde o poslední změny, kterých se zahrada dočkala.

„Pár úprav ještě chystáme, včetně obnovy dalších květinových záhonů, revitalizaci zeleně nebo zbudování kopie litinového loubí, pod nímž se původně vcházelo do parku ze zámku. Výzvou je i znovuvybudování skleníků nebo zeleninových, bylinkových a zásobních záhonů pod katovnami,“ přiblížil další plány kastelán Pávek.

Díky zápisu Třeboně na Indikativní seznam světového dědictví UNESCO budou práce na obnově zámeckého parku pokračovat i v následujících letech.

„Na dalších etapách možné rekonstrukce již nyní spolupracujeme například s manželi Krejčiříkovými, kteří se historickým parkům a zahradám věnují de facto v evropském měřítku. Vše se bude realizovat s ohledem na postupnou rekonstrukci zahradního reprezentativního traktu zámku, který byl po dlouhá desetiletí veřejnosti nepřístupný z důvodu sídla Státního oblastního archivu v Třeboni, který se stěhuje do přilehlého bývalého kláštera," poznamenal kastelán.

Předchůdkyní třeboňského zámeckého parku byla zahrada, která vznikla na místě podmáčené louky za Petra Voka z Rožmberka koncem 16. století. Do podoby anglického krajinářského parku byla proměněna v roce 1804, kdy tu byly vysázeny velké kolekce stromů a dalších dřevin. Za vlády Jana Adolfa Schwarzenberga II. park obohatily exotické rostliny, květinový parter a bazének s vodotryskem. Široké veřejnosti byl park zpřístupněn až po roce 1945.