Podle zaměstnanců ministerstva práce a sociálních věcí je to především proto, aby byli nezaměstnaní motivováni setrvat v sociální síti co možná nejkratší dobu. Rychlé začlenění do pracovního procesu se musí pro lidi stát jednoznačnou výhodou.
O měsíc méně
„Podpora v nezaměstnanosti bude nejvyšší v prvních dvou měsících, potom bude postupně klesat, doba pobírání podpory se zkracuje,“ poznamenal vedoucí oddělení styků s veřejností ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský.
Velkému množství lidí se totiž dosud vyplatilo zůstat „na podpoře“, aniž by se snažili nějaké místo aktivně hledat. To by se mělo změnit, a to i tím, že nezaměstnaný bude více „sledován“ – jak a jestli vůbec zaměstnání hledat chce.
„Výplata podpory v nezaměstnanosti bude vázána na aktivní chování člověka, tedy na jeho účast v rekvalifikacích, programech dalšího vzdělávání a veřejných pracích,“ dodal Jiří Sezemský.
Jak to tedy bude vypadat v praxi? První dva měsíce bude nezaměstnaný pobírat 65 procent průměrného čistého výdělku (dosud to bylo tři měsíce po 50 procentech).
Další dva měsíce pak dostane 50 procent a po zbytek podpůrčí doby 45 procent (dosud platilo, že od čtvrtého měsíce člověk bez práce obdržel 45 procent průměrného čistého výdělku).
Od ledna 2009 se tedy podpora v nezaměstnanosti vyplácí o měsíc kratší dobu než loni a její strop je 13 307 korun (místo dřívějších 12 250 korun).
Odstupňována je i nadále délka podpory u jednotlivých věkových kategorií – i tam se nyní její vyplácení zkracuje o jeden měsíc.
Novinkou je možnost požádat úřad práce o individuální akční plán na podporu uchazečova uplatnění na trhu práce. Po pěti měsících je povinen úřad práce tento plán evidovaným nezaměstnaným vypracovat.
Zpřísňuje se též možnost vyřazení uchazeče o práci z evidence. Například když za půl roku dvakrát odejde z místa, které mu úřad zprostředkoval, či pokud bez vážných důvodů odmítne nabízenou rekvalifikaci.
