Tornádo neviděl, ale extrémně silné bouřky, takové, jaké ještě nezažil. "Bez přehánění mohu říci, že byly nejsilnější v posledních desetiletích," říká v lineckém deníku Volksblatt.

V nadcházejících dnech podle něho se Rakušané nemusejí bát opakování takové pohromy, fronta slábne. Změna klimatu ale podle jeho přesvědčení přinese víc bouřek, tím si prý můžeme být jisti, větší teploty přinášejí do vzduchu víc energie. Žádné předpovědi ale nelze vynášet k tornádům, které jsou "nehodami atmosféry". Není ovšem nutné začít stavět "protibouřkově" jako v tornádových zónách USA. Také proti bouřkám a vichřicím je prý těžké něco dělat. "Není stavební materiál, který by jim odolal, a je třeba také vážit náklady a jejich přínos. U nás by se takové stavění nevyplatilo. Z čeho se musíme poučit, je riziko záplav," míní. Bouřky sice nezpůsobují velkoprostorové povodně, protože jsou lokálně omezené, ale tématem i u nás jsou potoky vystouplé z břehů nebo prostě přemíra deště. „Musíme dát potokům víc místa jejich renaturací, kde je to možné, nebo dostatečně dimenzovanými retenčními nádržemi." Podle něho to znamená také nestavět příliš blízko toků.

Nesmysl Dne spáčů, ale…

K "selskému pravidlu", že atmosférické podmínky na "Den spáčů" 27. června, v němčině Siebenschläfertag, mají určovat nebo předpovídat průměrné letní počasí příštích sedmi týdnů, říká, že je to samozřejmě nesmysl. Povětrnostní situace koncem června se ale poměrně často přeměňuje a jeho počasí pak v létě převládá. Prognózy na měsíce nebo sezony ale mají experimentální charakter a je třeba je brát s velkou opatrností, radí.

Ke Dnu spáčů zmiňme, že připomíná legendu o sedmi mladých, kteří v čase pronásledování křesťanů za císaře Decia (249–251) hledali úkryt v jeskyni u Efesu, byli odhaleni a zaživa zazděni. Nezemřeli, ale spali 195 let, do 27. června 446, kdy byli náhodně objeveni. Probudili se, posílili tak víru o vstání z mrtvých a zemřeli krátce poté, jak podává Wikipedie.

Jitka Tomanová se kynologii věnuje více než 15 let. Členka Jihočeského záchranné brigády kynologů a týmu USAR je nyní nasazena na Moravě.
Jihočeška Jitka Tomanová s fenkou Xentou prohledává sutiny po tornádu

Braňme klima!

Klimatoložka Helga Kromp-Kolbová ze Zemědělské univerzity po aktuálních kalamitách burcuje, že vývoj počasí nebude lineární, ale exponenční, a že je třeba v ochraně klimatu konečně jednat.

K tornádům se i ona vyjadřuje zdrženlivě. Zda jich přibude, věda neumí předpovědět. Zasahují malý prostor, a když postihnou osídlené území jako v noci na pátek v Česku, mají katastrofální dopad, ale v neosídlených oblastech často ani nebývají registrována. "Jisté je, že síla tornád se bude i u nás zvětšovat," uvádí. Také bouřky budou častější a kroupy větší, protože masy vzduchu jsou při zahřívání planety labilnější. Události tohoto léta celkově nejsou překvapivé, protože počasí se vyvíjí tak, jak věda předvídala. Přitom příští oteplení o půl stupně přinese výrazně větší problémy než to minulé. „Hrajeme si s ohněm, a pak se nemůžeme divit, když si spálíme prsty. My jako společnost a jako Rakousko jsme nesplnili domácí úlohy. Politika se pořád zabývá formulacemi cílů místo realizací opatření," apeluje ve Volksblattu.

Polomy způsobené větrnou smrští v roce 1916 u Borku.
Řádilo už v roce 1916 u Borku tornádo?

Spekulace o Temelínu

"Po zničujících bouřkách a tornádu s enormními škodami v Čechách byl snížen výkon druhého bloku jaderné elektrárny Temelín," zaznamenal linecký Volksblatt.

Odkazuje na informaci zemského rady pro životní prostředí Stefana Kainedera, že opatření následovalo po škodách na odchozím vedení vysokého napětí, "a varoval před podobnou příhodou na elektrárně Dukovany". Okolnosti snížení výkonu v Temelíně jsou pro něho nejasné a proto požaduje po provozovateli a orgánu dohledu "komplexní vysvětlení". Citoval zprávy lokálních médií, podle nichž vedení 400 kV mezi elektrárnou a centrálou v Kočíně bylo poškozeno bouřkami, zničeny byly tři sloupy. Druhý blok pak "automaticky" snížil výkon.

"Hornorakouský pověřenec proti atomu Dalibor Stráský řekl, že v takových případech postižený blok normálně přechází do režimu ,výkonu pro vlastní zajištění energie´, neodpojuje se. „Důvod snížení výkonu uváděný úřadem jaderného dohledu to nevysvětluje," řekl. "Zmíněné vedení vysokého napětí není pro zásobování elektrárny v nouzovém případě určeno."

Obnova vedení bude trvat podle zpráv tisku více dnů, "bez proudu je více než 10 000 domácností", píše Volksblatt. "Provozovatel elektrárny ČEZ rozhodl druhý blok už nespouštět naplno a jeho plánovanou odstávku k výměně paliva o týden předsunout. Odstavení má trvat přes dva měsíce."

List dále cituje Kainedera, že "po cunami v Japonsku, jehož následkem byla těžká jaderná katastrofa ve Fukušimě, je jasné, jaká rizika atomová energie skrývá při extermích ohroženích jako bouřkami, vichřicemi a stoupající hladinou moří." Pro radu pro životní prostředí aktuální události znovu ukazují riziko jaderné energie. "S obrazy Fukušimy před očima si člověk ani nemůže představit, jaké škody by mohlo způsobit tornádo na starém reaktoru v Dukovanech," straší.

Pro hornorakouského hejtmana Thomase Stelzera je snížení výkonu v Temelíně "dalším důkazem, že atomové elektrárny jsou nejisté a vysoce nebezpečné". Důsledný boj proti nim tak musí nejen pokračovat, ale musí ještě zintenzivnět, a to na všech úrovních, zdůrazňuje v lineckém deníku.