Rozvoj města také značně zpomalila neuskutečněná stavba železniční tratě z Prahy do Vídně.Jeden z prvních známých konkrétních číselných údajů o počtu obyvatel města pochází z roku 1869. Tehdy ve městě žilo 12 294 lidí, tedy o nějakých deset tisíc lidí méně než v současnosti.

Tento počet se v první polovině 20. let minulého století nikterak zásadněji neměnil, pohyboval se maximálně nahoru či dolů v řádech stovek obyvatel. Narůst počtu obyvatel pokračoval až od 60. let, kdy se v Hradci začaly zakládat velké továrny. Zejména v 70. letech potom došlo k výstavbě největšího panelového sídliště města, Vajgaru. V roce 1980 už ve městě žilo téměř 20 tisíc obyvatel, což je stav téměř srovnatelný s tím dnešním.

Opačný vývoj počtu obyvatel je velmi zřetelný například ve Starém Městě pod Landštejnem, které mělo v roce 1869 bezmála čtyři tisíce obyvatel, ale krátce po druhé světové válce již jen něco málo přes tisícovku. Jak potvrdila starostka Alena Šindlerová, úbytek obyvatelstva tady pokračuje dodnes. Po válce byla příčina poklesu počtu obyvatel ve Starém Městě a přilehlých osadách podle starostky jasná. „To jsou zaniklé  vesnice. Lidé z nich šli buď do Rakouska, nebo se tady různě rozprostřeli po okolí,“ zmínila. V té době šlo také o odsun německy hovořících obyvatel z příhraničí.

V roce 1950 v násilně zaniklých osadách kolem Starého Města pod Landštejnem žilo 1638 obyvatel, kteří se museli vystěhovat. Od té doby se počet lidí ve Starém Městě pod Landštejnem stále snižuje. V loňském roce tady žilo již jen 479 občanů. Podle starostky je na vině především nedostatek práce v městysi a blízkém okolí. „Práce tady není. Zůstává tady střední a starší generace. Ti, kteří tady po někom koupí nebo zdědí domek, sem jezdí jen na dovolenou nebo tady pak tráví důchod. Ti mladí, kteří získají nějaké lepší vzdělání, jdou pryč,“ říká. A právě valná část lidí, kteří v městysi tráví důchod, případně sem jezdí jen na sezonu, zde ale nemá trvalé bydliště.