Sakrálním účelům sloužil do počátku 70. let minulého století. Veškeré vybavení kostela muselo být odstraněno a umístěno do depozitáře Prácheňského muzea. Vystěhovány byly hlavní oltář, postranní oltáře a křížová cesta nesmírné historické i umělecké ceny převážně z poloviny 18. století.

Na místo hlavního oltáře z roku 1761 byly v roce 1983 instalovány velmi rozměrné varhany zakoupené od známého cestovatele Jiřího Hanzelky.

„Prácheňské muzeum nemělo kam oltáře umístit, a tak tehdejší ředitel Václav Bartoš dohodl zápůjčku do Kladrub nad Labem, kde měly být umístěny v rekonstruovaném areálu kláštera. Nikdy tam však postaveny nebyly a nyní je Kladruby do Prácheňského muzea vrátily,“ vysvětlil ředitel muzea Jiří Prášek. Znovu se řeší problém, kam s nimi, což vyvolalo značnou diskusi mezi lidmi.

Kontrola zdravotního stavu topolů u řeky Otavy.
Nemocné topoly nahradí duby

„Oltáře by měly být vráceny na místo, pro něž byly vytvořeny. Velmi by tím vzrostla jeho prestiž a záchrana krásy barokní a rokokové výbavy by sloužila městu ke cti,“ je přesvědčen historik Prácheňského muzea Jan Adámek.

To by však předpokládalo přemístění varhan. „Přestěhovat je na kruchtu kostela není možné. Vyžadovalo by to stavební zásah do konstrukce kostela pro umístění mechaniky varhan. Do budoucna by varhany mohly být například přemístěny do koncertní síně po rekonstrukci synagogy,“ tvrdí památkář Jiří Hladký.

Písečtí se tedy o cenné varhany od Jiřího Hanzelky nemusejí obávat. O přijatelném řešení vzniklé situace se jedná.