Kdysi do plicního sanatoria u Vyššího Brodu jezdívali pacienti z celé republiky, bylo to takové malé samostatné městečko. Zdravotníci zde léčili neduhy jako astma, tuberkulózu a další plicní onemocnění. Místní šumavský vzduch je totiž léčivý, což dokonce dokázali vědci odborným výzkumem. A ještě předtím se sem chodili samoléčit i mniši z nedalekého kláštera.

Žalostný stav

Jak potvrdil Milan Zálešák, starosta Vyššího Brodu, kam Hrudkov jako místní část spadá, stav objektů patřících pod bývalou léčebnu není dobrý. „Postupně chátrá a v areálu se dělají jen ty nejnutnější zabezpečovací práce na objektech a oplocení,“ popsal současný stav.

Podle jihočeského hejtmana Martina Kuby je Plicní léčebna Hrudkov majetkově vložena do Nemocnice České Budějovice, která je založena Jihočeským krajem. „Je pravdou, že její využití pro zdravotnické účely nemocnice nevidí a předložila vlastníkovi návrh na prodej tohoto majetku,“ uvedl na dotaz Deníku.

Realizační tým Geomedu po závěrečném měření. Tomáš Kosík, Brigita Janečková, Hana Kalová, Zuzana Liptáková, Přemek Kabourek, Petr Petr.
Mimořádně zdravý vzduch máme v okrese také nad Větřním

Nové vedení kraje podle hejtmana nyní hodlá teprve mapovat možnosti dalšího využití nebo nakládání s tímto majetkem. „Nějaké nápady jsou, ale konkrétní využití v tomto okamžiku není možno říci,“ konstatoval Martin Kuba.

Sanatorium zde vzniklo z bývalého sídliště pracovníků Vodních staveb, kteří vystavěli vodní díla Lipno I a Lipno II. K původním budovám přistavěli hospodářské objekty s prádelnou, kotelnou, kuchyní, jídelnou, vyšetřovnou i garážemi.

Celkem šest pavilonů A až F sloužilo k léčení chodících pacientů. Hotovo bylo v roce 1963 a kapacita činila 264 lůžek. Na začátku zařízení válčilo s nedostatkem personálu, tento problém se v roce 1970 podařilo vyřešit. Upevnil se počet odborných pracovníků i zaměstnanců stravovacího a hospodářsko-technického provozu.

Pacienti z celé země

Jak již dříve sdělila bývalá vrchní sestra Eliška Syrovátková, kromě toho všeho v Hrudkově byl i obchod s potravinami, školka či operační sály. „Mířili sem pacienti z celé republiky,“ komentovala před lety, když se budovy a pozemky poprvé nabízely k odkupu.

„Ve starém statku hned za areálem sanatoria se kdysi léčili mniši z vyšebrodského kláštera, kteří byli takzvaně nemocní na plíce,“ připomínala po uzavření Eliška Syrovátková.

Do hrudkovské léčebny chodila Eliška Syrovátková (na snímku) čtyřicet let do práce. Důvodu uzavření sanatoria rozumí, je jí ale líto, že areál chátrá bez dalšího využití.
Věhlasná léčebna v Hrudkově je na prodej

Stěhují se pryč

Vyhlášená léčebna je ale od roku 2005 uzavřená. Pokusy vlastníka Nemocnice České Budějovice i kraje sehnat kupce či investora selhaly. Jak informoval starosta Vyššího Brodu, pod který osada spadá, v současné době jsou využívány pouze některé bytové domy v areálu léčebny. „Postupně ale jejich obyvatelé žádají o přidělení městských bytů,“ dodal Milan Zálešák. A tak je jen otázka času, kdy se nemovitosti úplně vylidní.

Dodal také, že poslední písemná komunikace ze strany města, směřovaná na Jihočeský kraj, se uskutečnila 17. května. „To jsem pozval vedení kraje k návštěvě Vyššího Brodu a společnému hledání dalšího využití léčebny,“ vysvětlil starosta a zároveň připomněl, že za dva roky uplyne dokonce 60 let od uvedení sanatoria do provozu.

Představa města o využití se od samého uzavření nezměnila. „Rádi bychom tu měli například klimatické lázně nebo léčebnu, která by využila i potenciál území, jako je otevřenost hranic a Schengenského prostoru. Další variantou je domov pro seniory a aktuálně se nabízí možnost léčení lidí, které postihl postcovid syndrom,“ popsal.

Historický vývoj

Jak léta plynula, i léčebna se vyvíjela. V roce 1972 začala tehdejší Komunistická strana Československa klást důraz na léčení dlouhodobě nemocných. Krajský národní výbor a krajský ústav národního zdraví musely co nejrychleji vybudovat zařízení k tomuto účelu, a tak padla volba na Hrudkov. V prosinci téhož roku už zde bylo nachystáno 132 lůžek pro dlouhodobě nemocné. S tím ale personálu i vedení přibývaly starosti, většina pacientů byla nechodících v průměrném věku 70 let.

V době největší slávy sanatorium žilo, zaměstnávalo na 160 pracovníků, v interiéru se nacházelo plnohodnotné vybavení jako rentgeny či operační sály. Z nemocnice v Budějovicích sem pravidelně jezdili neurolog, gynekolog i zubař. Fungovala tu i diabetologická poradna.

V posledním roce fungování už provoz skomíral, zůstávalo jen 88 lůžek. Po vyklizení a uzavření léčebny se krajská nemocnice i vedení kraje pokoušely najít řešení, ani prodej za tehdy 60 milionů však nevyšel. Investora nenalákaly ani na realizaci vzdušných lázní. A tak stavby chátrají dodnes.