Ty museli od začátku roku vykonávat lidé, kteří byli vedeni v evidenci úřadu práce po dobu delší než dva měsíce. Každý, kdo odmítl odpracovat každý týden dvacet hodin na obecně prospěšné činnosti, mohl přijít o podporu v nezaměstnanosti.

To  prý ale odporuje základnímu pojetí lidských práv. „Veřejná služba je v případě uchazečů o zaměstnání vykonávána nedobrovolně pod pohrůžkou trestu spočívajícího ve vyřazení z evidence a ztrátě zabezpečení v nezaměstnanosti," uvedl v tiskovém prohlášení generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek. To může nyní způsobit problémy řadě obcí, které do vybavení takových pracovníků investovaly nemalé prostředky a jejich práce jim výrazně pomáhala.

Ve Studené se v rámci veřejné služby letos vystřídalo osm lidí a podle starosty Vítězslava Němce to docela fungovalo. „Starali se o sekání trávy, úklid, teď na podzim před dušičkami o hrabání listí a úpravu hřbitovů. Měli jsme je zařazené s našimi pracovníky, nenosili žádné vesty, ale byli jsme spokojeni," říká starosta pod Javořicí.

Do budoucna se ale obec bez nich obejde, stejně jako dřív. Doplňuje, že rozumí tomu, proč byla veřejná služba zrušená. Řadu let dělal v masokombinátu a když ho musel opustit v rámci snižování stavů, tak by se mu nelíbilo pracovat s vestou pod hrozbou, že přijde o podporu.

„Bohužel, ti, co celý život pracovali, jsou na tom kolikrát hůř než ti, kteří celý život práci neznají," míní Vítězslav Němec.

V Třeboni  pod křídly technických služeb pracovalo ve veřejné službě deset lidí, které měl na starosti jeden koordinátor, na jehož plat přispíval úřad práce. Podle šéfa Technických služeb Třeboň Vladimíra Janíčka je škoda, když něco začalo fungovat, to teď  rušit.

„Ti lidé nějakou práci pro město udělali a byli přínosem. A dokonce dva se natolik osvědčili, že jsme je nyní zaměstnali," zdůraznil Vladimír Janíček.

Nemá ani nic proti reflexním vestám s označením veřejná služba. „Jednak podobné vesty mají z hlediska bezpečnosti i naši lidé a navíc veřejnost tak vidí, že někdo pracuje," dodal Janíček.

Jednu pracovnici veřejné služby využívali k údržbě obce i ve Střížovicích, ale jak tvrdí starosta Zdeněk Kantor, měl tento systém i své mouchy. „Abych řekl pravdu, tak mě osobně se více líbila varianta, která zde byla předtím, kdy byli lidé za veřejné práce odměňováni a fungovalo to na principu dobrovolnosti. Je přece jasné, že lépe pracují ti, kteří jsou motivováni, než takoví, kteří něco dělají jen z donucení," míní starosta.