„Bylo to nesmírně vyčerpávajících sedm dnů,“ shrnul se spokojeným úsměvem na tváři týden strávený v jižních Čechách Brian Robison, který za partou nadšenců do vojenské historie dorazil až z Kalifornie. „Dělali jsme to, co američtí vojáci v roce 1945. Kopali jsme zákopy, měli jsme noční služby, cestovali ve velmi nepohodlných autech, zejména když na sobě máte výstroj a výzbroj, a nachodili jsme spoustu mil. Vysílali jsme do terénu různé průzkumníky, kteří hledali Němce, pak jsme vedli i nějaké bitvy a do toho jsme velmi brzy vstávali. Takže to bylo opravdu náročné.“

Dobře ale věděl, do čeho jde. Má odsloužené čtyři roky v americké armádě, včetně řady několikatýdenních cvičení, takže po fyzické stránce mu cesta potíže nedělala. „Chtěl jsem na vlastní kůži zakusit, co prožívali naši vojáci v roce 1945, má to pro mě opravdu hluboký duchovní význam. Vesnice a městečka, jimiž jsme projížděli, se za těch téměř 80 let příliš nezměnily, a já si uvědomoval, co viděli a cítili oni,“ svěřil se.

Z týdenního akce vyzdvihl hlavně bitvu na Malšíně. „To je další z opravdu silných zážitků. Nevěděl jsem, že nás čeká bitva, zaútočili na nás Němci s kulomety a děly, bylo to celé velmi hlasité. I to mi pomohlo vcítit se do toho, co tu naši prožívali. Máte na sobě původní uniformy i výzbroj, je to reálné místo, kde se to všechno odehrávalo, stačilo na chvíli zavřít oči a jako bych tu byl tenkrát s nimi.“ V Čechách se mu moc líbilo. „Neděli ještě strávím v Praze, projdu si staré centrum, a v pondělí letím zpátky domů do Států. Ale už teď se chci vrátit zpátky.“

close Osvobození Křemže americkou armádou v květnu 1945. info Zdroj: Se svolením Vítězslava Caise zoom_in Osvobození Křemže americkou armádou v květnu 1945.

Spokojený byl také Vojtěch Švarc z Českých Budějovic, který se ujal role tiskového mluvčího akce. Ta vedla po stopách americké 26. pěší divize v posledních dnech války. „Dvě noci jsme strávili přímo v zákopech, měli jsme dohodnutý prostor v lese u Hořic na Šumavě,“ přiblížil to nejzajímavější. „Vybudovali jsme tam obrannou linii, sérii asi deseti zákopů. Vojáci drželi celou noc stráž a během večerních a ranních hodin se nás kamarádi v německých uniformách pokusili nachytat na švestkách a přepadnout nás. To se jim naštěstí nepodařilo, protože hlídky byly bdělé.“

Jednotka spala na loukách a při krajích lesů, někdy i na lesních pozemcích. „Pokaždé samozřejmě po dohodě s majiteli pozemků. Je super, že povětšinou nám všichni vycházejí vstříc. Za celou dobu příprav, které začaly loni v létě, jsme se asi nesetkali s negativní reakcí. Spíš naopak, všichni se nám snaží pomáhat. I to nás motivuje k dalšímu snažení, abychom byli příště lepší, větší, předvedli něco nového a navštívili nová místa. To je ten motor: že to veřejnost s povděkem kvituje,“ vysvětlil s tím, že se brzy pustí do plánování dalšího „osvobození“. „Tyto velké akce pořádáme pravidelně. Nepamatuju si, kdy jsem byl na 1. máje doma, abych políbil přítelkyni pod třešní, protože koncem dubna do jižních nebo západních Čechy vyrážíme pravidelně.“

Nejvíc lidí se přišlo podívat na bitvu na Malšíně, asi tři stovky, v Hořicích na Šumavě to byla zhruba polovina. „V Lipí jsme byli u odhalení nové pamětní desky, protože celá oblast kolem Záboří byla také osvobozena 26. pěší divizí. Deska je velmi vkusná a decentní, bylo tam asi dvě stě lidí, včetně vojenského přidělence z ambasády z Prahy a byla to moc pěkná akce,“ uzavřel Vojtěch Švarc.

Součástí jednotky byla samozřejmě i polní kuchyně. „Vaříme snídaně a večeře, protože přes den jsou přesuny, takže neobědváme,“ objasnil jeden z trojice kuchařů jednotky, přezdívaný René, který žije v Pelhřimově. „Vařili jsme třeba vajíčka na slanině, hotdogy, hamburgery, vepřovou panenku, jako přílohu brambory, rýži, fazole… Kuchař ale povoláním nejsme nikdo, je to pro všechny koníček.“

Komentovanou prohlídku vojenského tábora u divadla v Českém Krumlově vedl Vojtěch Švarc. Za kuchaře se ujal slova Mirek Seifert. | Video: Deník/Zuzana Gabajová

Na cestu po stopách 26. pěší divize se vydal Klub vojenské historie 4th Armored Division US Army Pelhřimov společně s VCC Sturms, SP Military a dalšími spřátelenými kluby a podpořily ji US Embassy Prague a Paměť národa.