Do parku pod jindřichohradeckým gymnáziem se má už v brzké době vrátit život. Město plánuje jeho regeneraci, která je mimo jiné zaměřena i na vytvoření vhodného prostředí pro drobné živočichy.
V první řadě se důkladné údržby dočkají stromy, kterých v parku roste 287, z nichž 56 vyžaduje ošetření a bezpečnostní řez. „Při něm budou odstraněny větve suché, mechanicky poškozené, nalomené či zlomené, větve volně visící v korunách a bezprostředně hrozící svým pádem na zem. Tak, aby při ošetření dřevin nedošlo k úplnému odstranění mrtvého dřeva či dutin, významných pro živočichy, bude u vybraných dřevin proveden ořez metodou takzvaného přírodě blízkého typu řezu," přiblížila jindřichohradecká místostarostka Petra Blížilová. Dodala, že osm stromů, bohužel, již zachránit nepůjde a budou muset být poraženy. Dřevo z prořezávek a poražených stromů v parku z velké části zůstane a bude z něj vytvořený takzvaný logger, česky bychom jej mohli nazvat spíše broukoviště, v němž mohou dokončit svůj vývoj dřevokazné organizmy a další jej mohou osídlit. Útočiště v parku nenajdou jen brouci, ale také například slepýši či ještěrky. „Zídku pro úkryt a zimování plazů zbudujeme v jihozápadně orientovaném svahu, bude ze skládaného z kamene prosypaného hrubším štěrkem," vysvětlila místostarostka.
To, co u mnohých může vyvolat úsměv, je ale podle zapáleného entomologa a studenta ekologie Vojtěcha Koláře nejnovější trend ve většině zemí západní Evropy.

„Například ty zídky fungují opravdu velice dobře a třeba ve Velké Británii si je lidé často budují i na soukromých zahradách. Atrakce je to hlavně pro děti, které tak mají šanci nějakého zajímavého živočicha uvidět na vlastní oči," poznamenal Vojtěch Kolář, který chválí i další nápad města, a to sekat zhruba osmimetrový zelený pruh v parku podél Nežárky jen jednou až dvakrát do roka.
To má přispět k vykvetení zejména dvouděložných rostlin a park tak získá vhodné rostliny pro denní motýly a prostor pro další živočichy živící se rostlinami a jejich nektarem.
„Opět to není žádná novinka a leckde se to tak dělá už asi dvacet let. Podobný model zavedla nedávno ve svých prostorách také Jihočeská univerzita a kvetou zde květiny, které tam dávno nebyly k vidění," tvrdí nadšený přírodovědec.
Město se navíc chce zaměřit rovněž na údržbu periodických tůní, jež se během srážek zaplní vodou. V těch by domov zase nalezli obojživelníci a drobná vodní fauna.
Prostor doplní informační tabule vysvětlující význam jednotlivých prvků. Na celý projekt regenerace parku bude zažádáno o poskytnutí dotace ze Státního fondu životního prostředí ČR, kde je možné získání dotace až 80 procent celkových nákladů.