Přesně před týdnem se na Českokrumlovsku opět otřásla země, tentokrát byly otřesy ovšem tak slabé, že je zaznamenaly pouze přístroje. Konkrétně se tak stalo v lokalitě kolem Horní Plané. Zatímco zemětřesení 12. ledna mělo magnitudo 2,4, to hornoplánské vykazovalo pouze 0,4. Tak zní naprosto čerstvé zprávy od seismologů.
Jak už Českokrumlovský deník informoval ve svém vydání z prvního února, vykazovaly krumlovské otřesy určitou anomálii. Chybí jim totiž takzvané následné dotřesy, což by mohlo ukazovat na fakt, že se nejednalo o klasické tektonické zemětřesení, ale buď přímý či nepřímý důsledek lidské činnosti. Například zřícení starého dolu nebo podzemní výbuch.

Své znepokojení včera Deníku vyjádřil i starosta Horní Plané Jiří Hůlka. „Osobně si myslím, že jsou to události stále spojené s hledáním vhodného místa pro jaderné úložiště. A to je pro nás nepřijatelné,“ dodal Jiří Hůlka.
Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) totiž už v roce 2009 informovala o tom, že se zpracovávají odborné geologické analýzy vojenských újezdů v České republice právě k účelům jaderných úložišť. Bez zajímavosti není ani fakt, že pátého a sedmého května téhož roku zaznamenali odborníci dvě tektonická zemětřesení s pravděpodobným epicentrem v oblasti Maňavy, Perneku a Pihlova, tedy nedaleko Horní Plané, na okraji Boletického vojenského újezdu.

Českokrumlovský deník se tento týden obrátil na Ministerstvo obrany s dotazem, zdali armáda skutečně neprováděla 12. ledna letošního roku činnosti, které by tyto otřesy mohly způsobit? Odpověď dorazila zamítavá:
„Po konzultaci s Generálním štábem Armády České republiky mohu jen potvrdit, že se v uvedené datu v tomto vojenském prostoru nekonalo žádné vojenské cvičení ani jiná aktivita příslušníků Armády České republiky, která by popsané otřesy mohla způsobit, uvedla včera Jana Zechmeisterová z Tiskového oddělení ministerstva.

Jak včera doplnil hornoplánský starosta Jiří Hůlka, události kolem hledání místa vhodného pro jaderné úložiště neutuchají: „Při setkání se zástupci SÚRAO nám bylo oznámeno, že původně zkoumaná lokalita u Polné se ukázala jako nevhodná a že našli vhodnější lokalitu nedaleko Ktiše.“ To je oblast na hranici jak Českokrumlovska a Prachaticka, tak i boletického Vojenského újezdu.

Neutuchá ale ani hledání přesnějšího místa epicentra zemětřesení u Českého Krumlova, na nichž v tyto dny pracují lidé z Ústavu struktury a mechaniky hornin. Polohy epicentra dosud vypočítané několika jinými institucemi se totiž liší. Jedna možnost uvádí severní část Českého Krumlova u Vyšného, druhá prostor kolem Ptačího hrádku, třetí pak Plešivec.

„Chci posbírat všechna data ze všech stanic a vyhodnotit je najednou, výsledek by měl být daleko přesnější,“ dodal včera Petr Kolínský z Ústavu struktury a mechaniky hornin. Výsledek by měl nejen zpřesnit místo epicentra, což je místo brané odborníky na povrchu země, ale i pohyb v ohnisku, tedy ve skutečné hloubce, kde se země pohnula a jakým způsobem to bylo. Zdali posunem, explozí nebo naopak implozí, respektive zhroucením nějakého prostoru.