Názory vedení středních škol na Jindřichohradecku na státní maturitu jsou rozporuplné. Některé školy se k petici připojily, jiné ne, další školy se nestaví ani na jednu stranu.

„Dokument k nám do školy přišel, k petici jsme se připojili,“ informoval například ředitel Střední zdravotnické školy v Jindřichově Hradci Jan Moudrý. Studentům v okrese se, jak už Deník dříve uvedl, nelíbí na státní maturitě hlavně fakt, že přesně neví, co od ní vlastně čekat. Pedagogové si stěžovali hlavně na složitý systém přípravy, který je navíc náročný na čas a také na občasné chyby ve zkušebních testech. Iniciátorům nové petice pak na státní maturitě vadí hlavně malý prostor pro tvořivý a iniciativní přístup. Zastánci státní maturity namítají, že se nedostatky časem vyřeší.

„Gymnázium Třeboň se do petice proti státní maturitě nezapojí. Státní maturitu bych naopak uvítala, a pokud bude mít nějaké chyby, tak jako každý projekt, který začíná, ty se časem vyřeší a odstraní,“ sdělila ředitelka třeboňského gymnázia Jana Coufalová.

Vznik státní maturity

Myšlenka nového modelu státní maturity pochází podle ministerstva školství již z druhé poloviny 90. let, poprvé však byla legislativně ukotvena v roce 2004. Tehdy byly do školského zákona včleněny paragrafy o společné části maturitní zkoušky, která měla být poprvé realizována v roce 2008. V roce 2007 však byla poslaneckou iniciativou navržena změna zákona, kterou došlo jednak k odkladu maturity, jednak k rozložení celého procesu do dvou kroků. Dvouúrovňová maturita znamená, že jsou žákům nabídnuty v rámci povinných zkoušek dvě úrovně obtížnosti, základní a vyšší, kde žák si má právo úroveň vybrat.

V některých školách berou státní maturitu pouze jako jednu z povinností. „Petice proti státní maturitě nám zatím nepřišla. Nestavíme se však ani na stranu pro státní maturitu ani proti. Respektujeme zákony a nařízení, které musíme plnit,“ uvedl k problematice státní maturity ředitel Střední školy technické a obchodní v Dačicích Pavel Kopačka.