Kníže Karel Schwarzenberg byl jedním z nejoblíbenějším politiků i vzhledem ke svému nadhledu a specifickému smyslu pro humor. Své dětství prožil na zámcích Orlík a Čimelice, v Čimelicích chodil také do národní školy. I proto se do Jižních Čech rád vracel. Poměrně často jezdil také do Třeboně. „Naposledy tady byl loni na zádušní mši. Byl příjemný a s lidmi, kteří na něj před mší čekali, vždy prohodil pár slov, byl přesně takový, jako v televizi. Jinak pan Schwarzenberg jezdil do Třeboně pravidelně asi třikrát do roka,“ zavzpomínala pro Deník správkyně hrobky Lenka Mikuláštíková, která se s politikem sama osobně setkala. Možnost, že by byl Karel Schwarzenberg pohřbený v Třeboni, ale podle ní není reálná. „V podzemí hrobky je 26 rakví a posledním, koho sem pochovali, byl Jan Nepomuk II. v roce 1939. Tím pohřbívání skončilo. V současné době už se nepočítá s tím, že by se do třeboňské hrobky ještě někdy pohřbívalo,“ zmínila správkyně hrobky s tím, že není pravděpodobné, aby byl do hrobky uložen i zesnulý kníže Karel Schwarzenberg.

Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek.
Karel Schwarzenberg byl inspirativní člověk se smyslem pro humor

Schwarzenberská hrobka v Třeboni je sama o sobě zajímavým architektonickým dílem. Její stavba začala v roce 1874. Dokončena byla o tři roky později. "Než hrobka stála, využíval se kostel svatého Jiljí, který je kousek od hrobky na konci parku. Tam už ale bylo málo místa, proto se rod rozhodl pro stavbu vlastní hrobky. Objekt je postavený z běžných cihel a to, co je vidět, jsou napodobeniny kamenných kvádrů. Na cihlách je omítka z deset let vyleženého hašeného vápna, říčního písku, vodního skla a sádry. Jemnější vzorečky, které jsou v omítce, se dělaly husími brky a hrubší pak rákosem. Zajímavostí je, že omítka v kapli vydržela 146 let bez opravy a je tak původní,“ popsala Lenka Mikuláštíková. Další zvláštností hrobky je pak oltář, který je i v kryptě situován na jih. Většinou byly přitom katolické oltáře na východ.

Nejpravděpodobnějším místem posledního odpočinku Karla Schwarzenberga je zámek Orlík na Písecku, kde si sám politik přál být pochován. Hrobka rodu Schwarzenbergů se nachází v severní části zámeckého parku a veřejnosti, na rozdíl od té třeboňské, není přístupná. Dvoupodlažní budova v novogotickém slohu s monumentální schodišťovou rampou a předsunutou věží byla vystavěna v polovině 19. století. Uvnitř jsou uložené sarkofágy s ostatky členů krumlovsko-hlubocké větve rodu Schwarzenbergů. V hrobce odpočívá například Karel Filip, polní maršálek a vítěz nad Napoleonem u Lipska.