Při této příležitosti byla také uspořádána výstava o její minulosti. A právě historické mezníky v životě obce přiblížil Deníku pořadatel výstavy František Maryška.

Podle jeho slov spadá vznik obce zhruba do doby vlády Přemysla Otakara I. „Tehdy zde byli němečtí kolonisté a tkalcovská obec byla později povýšená na městys. Spadala pod Jindřichohradecký velkostatek, který byl kolosem o rozloze 33 tisíc hektarů,“ uvedl František Maryška s tím, že jakmile obec získala status městyse, dostala také vlastní znak a rovněž byla zrušená robota.

„Největšího rozkvětu dosáhla Číměř v dobách Marie Terezie a Františka Josefa II. I tehdy zde převažovalo německé obyvatelstvo a obec žila velmi kulturně. Vše se točilo kolem fary a školy. Tehdy zde bývalo dokonce šest učitelů,“ zdůraznil Maryška.

Až do období 1. republiky se podle jeho vyprávění v obci neudály žádné významné změny.

„Nejpodstatnější změna přišla až v roce 1938, kdy se Číměř stala součástí Henleinových sudet. Další zlom pak přišel po roce 1945 s odsunem německého obyvatelstva. Bylo vlastně odsunuto téměř sto procent. Poté zde nabyli půdu Češi z vnitrozemí,“ říká František Maryška.

Další zlom pak přišel po roce 1948 se znárodněním, protože obec spadla do zakázaného pohraničního pásma a lidé v obci to neměli jednoduché. V té době vznikala JZD po katastrálních územích a podle Františka Maryšky si vedla se střídavou úspěšností.

„Zlom nastal v 60. létech se vznikem pohraničních státních statků, kdy Číměř spadla pod novobystřický. Pro lidi to byla úleva, protože poté, co byli vázáni k půdě, mohli jít pracovat také do fabrik, kde se dalo vydělat i dvakrát až třikrát tolik. Tehdy došlo ke stabilizaci a rozkvětu obce. Hrála se zde ochotnická divadla, pořádaly plesy,“ vzpomíná František Maryška.
Období normalizace však podle jeho slov přineslo útlum kultury, která se do obce už v podobném rozsahu nikdy nevrátila.

„V dnešní době je to možná vina televize, ale asi spíš nechuť,“ konstatoval Maryška.

Po revoluci 1989 byla půda navrácena v restitucích. „Dnes zde hospodaří asi pět soukromníků, ostatní ji pronajali velkým zemědělským společnostem v okolí,“ shrnul současnou situaci Maryška.

Co se týká společenského života současnosti, tak v obci funguje Sokol, dobrovolní hasiči, fotbalisté.

Zhruba před deseti roky skončila málotřídka, ale zůstala mateřská škola. Obec však zdobí upravená náves, zrekonstruovaná kašna a řada dalších věcí.

„Máme čističku odpadních vod, šest bytů pro důchodce a podobně,“ uvedl starosta Číměře Petr Šachl, který se však podle jeho vlastních slov nerad chlubí.