Původně jsme měli v plánu v prostoru Zborova operovat až do konce expedice, ale několik okolností vedlo k tomu, že jsme se na závěr ještě jednou v Burštýně ubytovali.
Zborov nemusíme příliš představovat, neboť bitva u Zborova, při níž dobrovolníci z Československé střelecké brigády, bojující za vznik samostatného československého státu, prolomili dne 2. července 1917 rakousko-uherské pozice, je celkem známá. Naším cílem bylo pátrat po věcech neznámých, a to po působení 75. pěšího pluku, který se bitvy zúčastnil, ale na rakousko-uherské straně.
Pětasedmdesátníci byli do prostoru Zborova, lépe řečeno do prostoru Hodov – Augustovka – Koňuchy, zatlačeni od Tarnopolu ruskými vojsky během Brusilovovy ofenzívy v létě 1916. Krátce po ústupu od Tarnopolu, 14. srpna 1916, prodělal pluk mezi obcemi Hodov a Josefovka dnes již zapomenutou bitvu s ruskými jednotkami, kde utrpěl značné ztráty.
Padlí vojáci byli pohřbeni zčásti na hřbitově v Hodově, zčásti na hřbitově v Josefovce, kde byla nakonec, zřejmě na jaře 1917, zbudována i kamenná mohyla podobná té ve Starém Martinově, která se zde dochovala dodnes. Podle některých údajů zde má být pohřbeno zhruba tři sta rakousko-uherských vojáků, zpravidla příslušníků 75. pěšího pluku. Také tato mohyla byla cílem naší návštěvy, ale až ve čtvrtek 25. dubna.
Středu 24. dubna jsme věnovali nálezu, uskutečněnému v říjnu minulého roku během Expedice Josefovka 2018. Tehdy jsme byli ještě s kolegy Bohdanem Hensirovským a Josefem Šmahajem upozorněni místními starousedlíky na torzo bunkru, které se nachází na bývalém obranném postavení 75. pěšího pluku.
Tuto železobetonovou stavbu jsme měli v plánu během další expedice odkopat a zjistit, o co se jedná. Tento okamžik nastal právě 24. dubna. Podařilo se nám stavbu částečně odkrýt, přičemž jsme nacházeli zbytky pěchotní munice z 1. svět. války rakousko-uherského původu. Mohlo by se jednat o železobetonový úkryt pro mužstvo dlící v zákopech. Každopádně je tento objev velmi pozoruhodný a stane se i nadále zájmem našeho dalšího pátrání.
Jedním z hlavních cílů Expedice Josefovka 2019 bylo vztyčit u výše zmiňované mohyly padlých vojáků 75. pěšího pluku, která se nachází na hřbitově v Josefovce, novou plechovou pamětní tabuli. Ta bude nahrazovat původní improvizovanou, kterou jsme zde zřídili v říjnu minulého roku. Nová pamětní tabule byla u mohyly nainstalována ve čtvrtek 25. dubna 2019. Informuje, že jsou na tomto místě pochováni vojáci jindřichohradeckého 75. pěšího pluku.
Jak jsem již uvedl výše, ti zde především padli v srpnových bojích v roce 1916. Během průzkumu hřbitova jsme shledali, že je vzorně udržován a křoviska vykácena. Prostor kolem mohyly je místními obyvateli také vyčištěn. A právě zdejší starousedlíci, kteří se o mohylu starají a dokonce nás na ni v červenci 2017 během Expedice Hodov upozornili, se stali cílem naší návštěvy.
Obdrželi pamětní list „Poděkování obyvatelům Josefovky“ vypracovaný v ukrajinském i českém jazyce, jenž byl následně vystaven ve zdejším kostele. Jeden z nejstarších starousedlíků, pan Burak Ilja Michajlovič, který se letos dožívá 90ti let, pak převzal poděkování za informace, jež nám sdělil ještě během Expedice Josefovka 2018, kdy nám pomohl identifikovat pozice 75. pěšího pluku a řekl mnoho údajů, které mu sdělili jeho rodiče, žijící zde během 1. světové války.
Pan Michajlovič, který si ještě jako malý chlapec hrával v pozůstatcích zákopů a bunkrů v bývalých pozicích 75. pěšího pluku a poskytl nám řadu historických údajů, mne přijal velmi srdečně a vyslovil přání, že by se chtěl dožít stejného věku jako jeho otec, tedy 105 let. S pamětními listy jsme do chudičké vesničky Josefovky také přivezli menší dary pro zdejší děti – české čokolády a oplatky.
Pokračování příště.
Miloslav Sviták
