Počátky legionářské organizace u Vajgaru

Působení Československé obce legionářské v našem městě má dlouhou historii, která sahá až do roku 1919. Tehdy se i v Jindřichově Hradci projevila snaha legionářů, vracejících se ze všech front, o založení legionářské organizace, zprvu oproštěné o politické třídění.

A tak se již 14. listopadu 1919, čímž se Jindřichův Hradec zařadil mezi první města na jihu Čech, objevila v Ohlasu od Nežárky následující zpráva: „Všem bratrům legionářům ruským, francouzským a italským demobilizovaným i činným, pokud dlí v J. Hradci a okolí. Dostavte se všichni v neděli dne 16. t. m. do Jindř. Hradce za účelem založení organisace. Sraz o 1. hod. odpol. v restauraci p. E. Blažka Jarošovská ul. čís. 49. Kdo nemůžeš přijíti přihlas se dopisem a udej svoji adresu. Přihlášky řiďte na br. Jana Krninského 131 III (dnešní Hotel a restaurace u Alžběty, pozn. autor) v J. Hradci. Na zdar!“

Organizace čsl. legionářů byla 16. listopadu 1919 v J. Hradci opravdu založena a připojila se k ústřední organizaci pražské s cílem stavět na tradici vojska zahraničního a pokračovat v konstruktivní práci, která byla v zahraničí vedena.

Počátkem roku 1920 se jindřichohradecká organizace legionářů, rozhodnutím členské schůze, připojila k Svazu československých legionářů. Činnost organizace byla v tomto roce velice pestrá. Od členských schůzí, přes pořádání společných výletů a přednášek až po mimořádnou valnou hromadu, na které byl zvolen nový výbor v čele s br. Janem Krninským. Velký ohlas měla také výstavka legionářských památek, kterou zhlédlo 1 078 osob, včetně 391 dětí. Čistý výnos z výstavky, ve výši 1 283,85 Kč, byl tehdy uložen jako základ starobního fondu místních legionářů.

Důležitým mezníkem v činnosti legionářů v J. Hradci byl rok 1921, kdy se ve městě konala II. řádná valná hromada Odbočky Svazu československých legionářů. Na této valné hromadě byla zhodnocena činnost Odbočky v roce 1920 a bylo konstatováno, že „v minulém roce pořádána výstavka odboje, dvě přednášky se světelnými obrazy, veřejné schůze 25 členských a 53 schůze výborové, výlet, mikulášská zábava a věneček“.

Na této valné hromadě byla rovněž vyslechnuta zpráva o sjednocení všech legionářů v Čs. Obec Legionářskou. I jindřichohradecká Odbočka Svazu čs. legionářů se stala členem této sjednocené organizace pod názvem Čs. O. L. obvodní Jednota v Jindřichově Hradci.
V roce 1922 patřila mezi nejvýznamnější události účast legionářů na slavnostním odevzdání pomníku „Obětovaných za svobodu vlasti“ dne 18. června. Toto sousoší, představující rodinu padlého legionáře, sklánějící se nad bezvládným tělem svého drahého, zhotovil sochař Kabeš a bylo umístěno v dnešních Mertových sadech, kde v současné době stojí památníky obětí 1., 2., a 3. odboje. Další významnou akcí byla oslava 5. výročí památné bitvy u Zborova. Obě akce, kterých se zúčastnilo mnoho spolků a tisíce lidí, vyzněly mohutně a velkolepě. V Ohlasu od Nežárky se tehdy psalo: „Bylo to od doby převratu po prvé, co jsme se sešli všichni za jediným společným cílem: uctíti světlou památku těch, kteří se obětovali za svobodu naší drahé vlasti“.

Významným rokem byl rok 1925, ve kterém se konala Krajinská výstava a na které se legionáři podíleli výstavou památek týkajících se zahraničního odboje.

Další událostí bylo odhalení pomníku plk. J. J. Švecovi dne 2. srpna 1925 za účasti ministra zahraničí dr. E. Beneše a legionáře - generála Syrového.

Neméně důležitou událostí těch dnů byl i Župní sjezd Československé obce legionářské, který se konal ve dnech 1. a 2. srpna v Jindřichově Hradci za účasti výše zmíněných hodnostářů.

V tomto roce byl za předsedu odbočky zvolen br. Stanislav Beran, který funkci vykonával, s přestávkou let 1939 až 1945, až do roku 1949, kdy byla Československá Obec Legionářská komunistickým režimem zlikvidována.

Petr Pokovba