Je vám 18 až 35 let? Jste zdráv a v plné síle? Ne, není to konkurs na další díl Superstar. Ačkoli, rozhodnete–li se stát dobrovolným dárcem kostní dřeně, pro někoho se hvězdou rozhodně stanete. Jak na to? O tom jsme si povídali s Marií Kuříkovou z Českého registru dárců krvetvorných buněk pražského IKEM.

Jak probíhá vstupní odběr?
Dárce vyplní přihlášku – kartu s kontaktními údaji a odebere se mu jedna stříkačka krve, která je potřebná pro určení dědičných znaků na bílých krvinkách. To je vše, co musí při vstupu dárce podstoupit a celé to nemusí trvat víc než 5 -10 minut.

Jaké musí zájemce splňovat podmínky?
Dárci musí být mezi 18 a 35 lety a musí být v dobrém zdravotním stavu. Zájemce o zaevidování do registru musí vědět, že neprodělal nějaké těžké infekční onemocnění, jako je žloutenka nebo tuberkulóza (AIDS atd.). Nesmí mít astma, závažné onemocnění krve, cév, srdce, chronické onemocnění vnitřních orgánů, cukrovku. Pokud někdo užívá dlouhodobě léky, kromě antikoncepce, tak by nám měl říct, co je to za léky, jakou bere dávku a kvůli čemu tyto léky užívá. My se teprve pak můžeme rozhodnout, zda ho do registru zařadíme.

Co může být překážkou k odběru?
Pokud se člověk zaregistruje, tak může dlouhá léta čekat na „svého“ pacienta. Což znamená, že dárce může mezitím onemocnět nebo prodělat nějakou infekci, která případnému odběru zabrání. Kontraindikace můžou být různé. Naší snahou je pomoci pacientům, ale musíme mít jistotu, že to nijak výrazně nezatíží dárce.

Jaké znaky musí být shodné, abych se stala vhodným dárcem?
Jak jsem už říkala, dárci jsou testováni pro určení dědičných znaků na bílých krvinkách – anglicky Human Leukocyte Antigen. A my v registru hledáme co možná největší shodu v těchto HLA znacích. Nejlepší je, když se dárce s pacientem plně shoduje v základních 10 znacích.

Jak je to s příbuznými? Kdo má největší šanci mít shodné znaky? Jednovaječná dvojčata?
V případě jednovaječných dvojčat je shoda daná. Pravděpodobnost shody mezi sourozenci je sice největší, ale je to pouze 1:4 a čím vzdálenější příbuzný, tím naděje na shodu klesá.

Hradí odběr pojišťovna?
Kromě vstupního testování hradí všechna další vyšetření a samotný odběr pojišťovna pacienta.

Daří se vám shánět sponzory? Co všechno sponzoři hradí?
Náš registr je součástí nemocnice IKEM, takže najít sponzory vlastně pro státní zdravotnické zařízení není lehké. Ze sponzorských darů se hradí zejména vstupní vyšetření dárců a dále aktivity spojené s náborem nových dárců a s péčí o dárce.

Když se zjistí, že vzorek vyhovuje a stanu se dárcem, jak probíhá samotný odběr. Stále se to ještě děje pod narkózou a odebírá se kus dřeně z páteře?
Ne, takhle se to nedá říct. Z páteře se nic neodebírá. Při odběru dospělého dárce jsou v současnosti dvě možnosti. Odběr tekuté kostní dřeně z lopaty kosti kyčelní se stále provádí pod narkózou, takže dárce samozřejmě nic necítí. Zákrok je to asi hodinový a předcházejí mu důkladná vyšetření. Dárce je přijat do nemocnice den před odběrem a odběru zůstává v nemocnici na sledování do dalšího dne, kdy odchází domů. Lépe řečeno, kdy ho domů odvezeme, aby měl veškerý komfort, který mu můžeme poskytnout. Pak existuje způsob odběru stimulovaných kmenových buněk z krevního oběhu. Dárce dostává 4 dny před samotným odběrem injekce přípravku, jehož působením se krvetvorné buňky z kostní dřeně vyplaví do krevního oběhu. Poté se provede odběr krve ze žíly pomocí přístroje – separátoru, který oddělí z krve jen nastimulované kmenové buňky. Tento odběr nevyžaduje narkózu ani jiný způsob anestézie. Procedura je ambulantní, trvá asi 4 hodiny. V případě nedostatečného množství odebraných buněk je třeba provést kratší doplňující odběr ještě následující den. Následná péče o dárce probíhá u obou způsobů odběru obdobně.

Když se najde příjemce z ciziny, musím cestovat?
Ne - nebo spíše - ne daleko. Vyšetření a odběr dárců našeho registru se provádí na specializovaném pracovišti Ústavu hematologie a krevní transfúze v Praze.

Jaká je šance najít vhodného dárce pro konkrétní osobu?
Jsou pacienti, kteří mají podle svého typu HLA dost velkou naději vhodného dárce najít. Bohužel máme i pacienty, jejichž kombinace HLA znaků je vzácná, a stane se, že svého dárce nenajdou.

Kolik má registr v současnosti dárců. Kolik je to celosvětově? Počítám, že registry jsou propojené a vždy se hledá dárce po celém světě…
Náš registr v tuto chvíli eviduje kolem 20 000 dospělých dárců a přibližně 3 500 jednotek zamražené pupečníkové krve. V celosvětové databázi, na kterou jsme napojeni, je více než 13 milionů dobrovolných anonymních dárců a asi 400 000 jednotek pupečníkové krve.
Registry mají k dispozici pravidelně 1 x měsíčně aktualizované údaje z této celosvětové databáze. Existuje ale také komunikační systém EMDIS, který pracuje on-line nepřetržitě, a z toho můžeme mít aktuální výsledky každý den. Na tento systém jsme byli napojeni jako první z registrů ve střední a východní Evropě a programátor, který ho pro nás se svou firmou spravuje, je ve světě velmi oceňován a spolupracuje na jeho dalším vývoji.

Pokud se budu chtít zaregistrovat, musím podstoupit vstupní odběr pouze v Praze? Má i Tábor nějaké odběrové místo?
Odběrových míst je po republice víc, ale vzorky dárců se zpracovávají pouze v několika specializovaných laboratořích v ČR a ta „naše“ sídlí stejně jako náš registr v IKEM v Praze, takže dárce zveme většinou k nám. Velmi úzce spolupracujeme také s Transfuzní stanicí ve FN Brno Bohunice.
Občas se nám podaří uskutečnit „výjezdní“ odběry. Tak tomu bude i 10. června v Táboře, kde budeme mít od 10 hodin přednášku na soukromém gymnáziu a pak budeme přímo na místě zájemce o vstup do registru evidovat a odebírat jim krev.

Proč se mohu zaregistrovat jen do 35 let, když v registru zůstávám až do šedesáti?
Ze statistik jasně vyplývá, že nejvhodnějšími dárci jsou mladší lidé. Čím je dárce starší, tím hůř se tzv. štěp kostní dřeně nebo krvetvorných buněk zabydluje v těle pacienta. Je to také dáno už zmíněnými finančními náklady. Testování není nejlevnější a hradíme je z vlastních (sponzorských) zdrojů, takže musíme přemýšlet o tom, jací dárci jsou pro nás „perspektivní“. Je to trochu smutné, ale je to realita.

Co říkáte na aktivitu studentů táborského gymnázia? Stává se Vám to často?
Tato aktivita je u tak mladých lidí docela neobvyklá a já osobně si jejich rozhodnutí cením a obdivuji je a doufám, že jim jejich rozhodnutí pomáhat vydrží. Možná to zní trochu pateticky, ale naše práce by nebyla možná bez těchto lidí, kteří dobrovolně a nezištně dokážou darovat neznámému člověku část sebe.

Doporučila byste svým blízkým, aby se stali dárci?
My jsme v registru samozřejmě rádi za každého zájemce a nového dárce, ale naším úkolem je lidi o možnosti dárcovství podrobně informovat. Vstup do registru musí už být jejich svobodné volba.
Výslovně doporučovat nebo někoho přesvědčovat nemůžeme.