Populace orla mořského se u nás stabilizovala, má dost potravy

Aby byl přehled o pohybu orlů a jejich dalším životě, mláďata se kroužkují a zaevidovávají v Kroužkovací centrále v Praze. Již zhruba desítku let se kroužkování orlů mořských věnuje Jakub Mráz z Třeboně, který má, jak se říká, pod palcem hnízdící páry v celých jižních Čechách a za tu dobu již označil okolo 150 jedinců.

A protože kroužkování orlů v těchto dnech pomalu končí, vydali jsme se s ním na výpravu k jednomu z hnízd na Jindřichohra᠆decku. Zhruba dvě stě metrů nás čekala nepříjemná cesta lesním terénem, ale když jsme se začali blížit k orlímu hnízdu ukrytému v koruně jedné z borovic, něco bylo špatně. Nikde nad námi nekroužili rodiče a prognóza o opuštěném hnízdě se naplnila. „Jinak by byly pod stromem vidět i bílé výkaly a další známky života," zmínil Jakub Mráz. Dodal, že prostě občas se stane, že rodiče hnízdo opustí a mláďata nevyvedou.

Přesto se oblékl do lezeckých popruhů, na nohy dal drapáky a vydal se do koruny borovice. Jeho verdikt nakonec zněl, že se nepodařilo vysedět mláďata. Takže nezbylo než vše sbalit a vyrazit na další stanoviště. Tam již byl Jakub Mráz úspěšný.

„V hnízdech bývá jedno až tři mláďata. Samice zhruba 32 až 36 dní sedí na vejcích. Po vylíhnutí, kdy mládě má pro představu velikost kosa, jim rodiče do devíti týdnů poskytují plnou hnízdní péči. Samec vetšinou nosí do hnízda potravu a samice ji mláďatům natrhá a krmí je. Proto, když třeba samice uhyne a samec se dál stará, tak se nepodaří orly odchovat. Našli jsme i uhynulá mláďata obklopená potravou, ale nebyl, kdo by jim ji připravil a podal," dává nahlédnout pod pokličku života orla mořského Jakub Mráz. Poté postupně rodiče učí mláďata létat, shánět si potravu a tak dále.

„Orli poprvé hnízdí až v pěti letech. Do té doby se potulují a shromažďují na velkých vodních plochách, jako jsou rybníky Rožmberk, Dvořiště a podobně. Může se jednat o skupiny až desítek ptáků," doplnil Jakub Mráz.

A z čeho se skládá jídelníček orla mořského? „Převážně konzumuje ryby, ale i vodní ptáky, jako jsou kachny, lysky či potápky. Další důležitou složkou jeho potravy jsou mršiny. Ať už se jedná třeba o sraženou zvěř, ale také o nástrahy z mrtvé zvěře. Proto se i snadno stávají obětí otravy jedem karbofuranem," vysvětluje Jakub Mráz a připomíná dva letošní případy otravy orlů na Jindřichohradecku. Bohužel, ani v mi᠆nulosti se zatím žádného pachatele nepodařilo dohledat. „Lidé, když v přírodě najdou mrtvého velkého dravce, neměli by se bát nález oznámit na policii a nebo orgánům ochrany přírody," nabádá Jakub Mráz.

Orel mořský jako zvláště chráněný živočich má to štěstí, že po něm neprahnou milovníci dravců a sokolníci a tudíž se nestává předmětem nelegálního obchodu s opeřenci.

„Je moc velký a neobratný, takže je v sokolnictví nevyužitelný. Jinak je to celkem mírumilovný tvor, takže i při samotném kroužkování není nebezpečný, rodiče většinou krouží v okruhu zhruba sto metrů a není problém mláděti, které je ve věku 4 až 6 týdnů, nasadit na každou nohu kroužek," zmínil ornitolog.

Pokračoval, že pohyb orlů se pak monitoruje z fotografií, na kterých je většinou kód na kroužku dobře čitelný. Hodně z nich bylo zaznamenáno v sousedním Rakousku, Německu, ale i Polsku. V Čechách se vyskytuje kolem sto párů orlů mořských, přičemž jejich populace je podle Jakuba Mráze dnes stabilní.

„Mají u nás vhodné potravní podmínky. Každý rok se okroužkuje kolem padesátky mláďat," doplnil Jakub Mráz s tím, že orel mořský se do Čech vrátil na začátku 80. let a v roce 1984 poprvé zahnízdil, i když neúspěšně.