Poraněného dravce v betonové skruži objevil náhodou jeden ze zemědělců, který čekal na traktor při noční orbě. „Zřejmě tam bylo nějaké uhynulé zvíře, za kterým orel vletěl. Ven už se ale nedostal, protože nemohl roztáhnout křídla. Jak se snažil vyškrábat nahoru, zničil si drápy až na lůžko a sedřel si klouby na křídlech. Navíc byl podchlazený a vyhublý," popsal stav dravce Jan Nový z třeboňské záchranné stanice, který se pro velkého orla spouštěl do skruže po žebříku s baterkou.

Dlouho nebylo jisté, jestli dravec přežije. Intenzivní léčba v třeboňské záchranné stanici trvala šest týdnů, poté následovalo dalších 18 týdnů rehabilitace v Záchranné stanici Hrachov ve Středočeském kraji. "Úplně jsme si nebyli jistí návratem do volné přírody, ale náš veterinář tomu nějakou perspektivu dával. Nohy se orlovi nakonec zhojily a využili jsme také možnosti velké rozlétávací haly, která má 37 metrů. Mohli jsme tam pozorovat, jestli dravci správně fungují křídla," přiblížil Pavel Křížek, ředitel Ochrany fauny České republiky, která záchrannou stanici Hrachov u Sedlčan provozuje.

Dravec se nakonec zotavil natolik, že mohl být na konci minulého týdne vypuštěn zpátky do volné přírody. "Dostal kroužek na nohu a také sledovací zařízení, které funguje na solární energii. Máme tak možnost dravce každý den sledovat. Už teď vidíme, že po vypuštění letěl na Vlašim, tam se otočil, letěl na Sudoměřice a v úterý ráno přespával u Sedlčan," popsal trasu samice orla Pavel Křížek. Podobní pacienti jsou podle něj v Záchranné stanici Hrachov výjimeční. Za 25 let existence zařízení sem přijali pouze šest jedinců orla mořského.

Příběh dravce z Třeboňska poukázal na problém nebezpečných pozůstatků rozsáhlých melioračních systémů, kterými je zemědělská krajina v celé republice doslova posetá. Pro zvířata se mohou stát nebezpečnou pastí. "Nezakryté skruže v polích jsou velký problém nejen pro orly. Uvnitř už jsme našli i mláďata divokého prasete, srnce nebo jezevce. Řada zvířat tam zapadne a pokud je člověk náhodně neobjeví, tak ve skruži zahynou," konstatoval Pavel Křížek. Kolik nejrůznějších živočichů v těchto nezabezpečených šachtách zemře, není jasné. Nálezy jsou totiž s ohledem na pozici skruží uprostřed polí a luk spíše ojedinělé.