Zemědělci mají vysoké náklady na výrobu, na ceny potravin to vliv však příliš nemá.

Náklady na zemědělskou výrobu narůstají, od pohonných hmot po další prostředky. Například ceny hnojiv stouply takřka o sto procent.

Oproti tomu ceny zemědělských produktů narůstají pozvolna. Podle předsedy oblastní Agrární komory Jana Koutného se sice třeba zvýšila za poslední tři měsíce cena mléka, ale v současné době zase klesla.

„Letos prodáváme mléko za 4,5 milionu korun, ale další dva miliony korun se přičítají za DPH. Na jeden litr je to asi čtyřicet haléřů,“ vysvětlil Koutný složení ceny od výrobce na našem trhu.

O pohybu cen svědčí podle tiskové mluvčí Potravinářské komory České republiky Dany Večeřové fakt, že v prosinci se průměrná cena másla pohybovala okolo 39 korun a nyní kolem 31 korun.

Cenu určuje obchodní řetězec

Ceny obilí byly vloni pro jindřichohradecké zemědělce příznivé, protože vzrostla poptávka. Podle Karla Zbudila ze Statku Branná se tedy mohlo také investovat do výroby. Jaká bude letošní situace, zatím nikdo nemůže posoudit. Záleží na počasí a situaci na trhu.

Předpokládá se však, že o obilí bude na trhu zájem i nadále vzhledem k jeho využití do přípravy biopaliv. Podle potravinářů to však může také ovlivnit cenu pečiva.

Pěstitelé brambor jsou po〜dle Jana Koutného vystaveni velkému riziku, protože ceny se pohybují například od devíti až do propastných dvou korun za kilogram.

Je to také důsledkem toho, že se v současné době dovážejí rané brambory například z Itálie, kde mají podle Dany Večeřové vypracovaný tak dobrý systém, že jim nejsou schopni naši zemědělci konkurovat.
Zemědělci jsou názoru, že na konečnou cenu potravin má největší vliv zvýšení cen pohonných hmot a energií. Samozřejmě distributoři a supermarkety.

„Cenu určuje obchodní řetězec, takže se stalo, že pekaři dodávali na podzim rohlíky do supermarketů za korunu, ale tam se prodávaly za 2,50 koruny,“ upřesnila Dana Večeřová.