Zastánci neomezené svobody projevu jsou z návrhu v šoku. Šlo by podle nich o návrat k bolševickým praktikám. Ovšem i mnozí z těch, kteří návrh podepsali, nyní couvají. Vedení hnutí ANO se od předlohy distancovalo, kritizoval ho premiér, ustoupili také někteří poslanci ČSSD. Couvl dokonce i Úsvit-NK, který sice dál odmítá hanobení státních symbolů, ale nepřeje si, aby se kvalifikovalo jako trestný čin s hrozbou vězení. Za podnětem tak neochvějně nadále stojí jen komunisté a někteří sociální demokraté. Za Rakouska-Uherska byl paragraf hanobení součástí trestního zákona (od roku 1852). Přetrval i za Masarykovy první republiky a za socialismu.
Dva pohledy:
Jan Ruml, bývalý disident a exministr vnitra:
1. Potřebujeme mít nástroj na ochranu prezidenta? Neochraňuje jej současný právní řád dostatečně?
Nepotřebujeme, navíc Listina základních práv a svobod v článku 17 zaručuje svobodu projevu, takový zákon by mohl být v kolizi s naším ústavním právem. Máme špatné zkušenosti z doby komunismu, když například Vladimír Škutina veřejně prohlásil, že prezident Novotný je vůl. Byl v šedesátých letech odsouzen k ročnímu vězení a trest si celý odseděl. Jde o návrat zpět o osmadvacet let.
2. Evidentně jde o reakci na sílící znechucení lidí z chování hlavy státu, která je stále více veřejně kritizovaná. Může mu takové opatření pomoci v nové kampani před prezidentskými volbami?
Myslím si, že nemůže. Lidé si najdou cestu, jak veřejně kritizovat hlavu státu. Spíše to povede k tomu, že různé recesistické projevy nabudou na intenzitě a prezident začne být vysmíván. Já například, jestliže bude takový zákon přijat, budu nucen veřejně prohlásit, že prezident Zeman je vůl.
3. Nemáte obavy ze zneužití zákona, kdyby návrh poslanců prošel? Co podle vás je hanobením hlavy státu a co ještě není?
To představuje také problém, výklad a uplatňování takového paragrafu v trestním zákoníku. K tomu je třeba dodat, že všichni podle Listiny jsme rovni ve svých právech a povinnostech. Prezident bude moci zesměšňovat své protivníky jakýmkoli způsobem a bude beztrestný. On zhrubnul tuto zemi. A nikdy se ani neomluvil.
Zdeněk Ondráček, hlavní předkladatel návrhu, poslanec KSČM a bývalý příslušník SNB
1. Potřebujeme mít nástroj na ochranu prezidenta? Neochraňuje jej současný právní řád dostatečně?
Ano a ne. Současný zákon prezidenta neochraňuje dostatečně. Kdyby ochraňoval, tak není potřeba nový zákon zavést. To je v podstatě logická odpověď.
2. Evidentně jde o reakci na sílící znechucení lidí z chování hlavy státu, která je stále více veřejně kritizovaná. Může mu takové opatření pomoci v nové kampani před prezidentskými volbami?
Novela není postavena jako podpora současného prezidenta. A rozhodně mu nemá pomáhat v kampani. Jde o ochranu úřadu prezidenta republiky. Nedokážu posoudit, jestli tato novela může ve volební kampani prezidentovi pomoci. Nevím, jakou bude vést volební kampaň. Kritizuji současného prezidenta za to, jak se chová, co dělá. Ale na druhou stranu je to stále prezident republiky.
3. Nemáte obavy ze zneužití zákona, kdyby návrh poslanců prošel? Co podle vás je hanobením hlavy státu a co ještě není?
Co se rozumí hanobením, je možné dohledat v právu. Jsou to například velmi hrubé urážky. Ale opravdu je na to ustavena judikatura a je zbytečné se proto vulgárně vyjadřovat. Dá se to dohledat. Nějakou formu zneužití si neumím představit. Když někdo řekne o druhém něco hanlivého, jak by se to mohlo zneužít? Když o vás nic hanlivého neřeknu, nemůžete mě zase popotahovat, že jsem něco řekl. To je jednoduché. Nějaká možnost zneužitelnosti mě opravdu nenapadá.
Anketa | Měli bychom mít zákon, který bude trestat slovní útoky na hlavu sátu?
Radka Maxová, Tábor, poslankyně za ANO
Ačkoliv jsem byla oslovena o spolupodepsání této novely, odmítla jsem to. Proč? Nemyslím si, že je potřeba tuto oblast u nás upravovat, protože je to v současné době dostatečně ošetřeno v rámci platné legislativy. A také nechci žít ve státě, kde se budu bát vyslovit svůj názor.
Radka Paulová, předsedkyně hnutí PRO 2016
Ne. Za prvé dle Listiny má každý občan právo veřejně projevit svůj názor a už nyní má prezident, pokud by si myslel, že ho tento názor poškozuje, možnost využít ochranu, kterou mu právní řád poskytuje. Za druhé ani navrhovatelé sami neví, jak by se nová skutková podstata posuzovala, jinak řečeno, co už by bylo považováno za hanobení a co ještě ne. V praxi by to vedlo k excesům a problematické aplikaci zákona.
Eva Vanžurová, starostka Písku
Moje odpověď zní ne. Návrh zákona mi připomíná dobu, kdy se muselo vážit každé slovo. Pokud prezident republiky sám používá nevybíravá slova, nevyhýbá se slovním útokům, říká polopravdy a podobně, musí počítat s tím, že občané berou jeho jednání a vystupování jako běžnou normu chování.
Jan Bartošek, místopředseda sněmovny, zastupitel v Dačicích
Ani náhodou! Současná úroveň práva upravující ochranu osobnosti je zcela dostačující. Reinkarnovat bolševický přístup k lidem občanům „všichni jsou si rovni, ale někteří rovnější" podporovat odmítám.
Zdeněk Bezecný,poslanec za TOP 09
Domnívám se, že takový zákon by u nás být neměl, protože v České republice je podobná ochrana prezidenta spojena spíše se vzpomínkou na éru komunismu. Tehdy byla řada lidí nespravedlivě pronásledována, na základě takového zákona. Zčásti to také považuji za test, co je společnost ochotna přijmout ze strany omezování svobody projevu. A prezident je občan jako každý jiný. A jako takový má už dnes nárok na ochranu osobnosti.
Petr Vitásek, Jaroslav Pich
