Mimochodem víte, že jedna z nejoblíbenějších akcí lidových akcí, kde hrají hlavní roli tahací harmoniky, vznikla víceméně náhodou jako zkouška? Ale co dělají dechovkoví muzikanti a harmonikáři, když nemohou hrát a rozdávat především dříve narozeným lidem radost? „Věříme, že tahle doba pomine, my se zase sejdeme s Nektarkou nebo s harmonikáři a budeme hrát. Snad to bude ještě letos,“ říká klarinetista Jiří Záhorský. Ale i přes rozvážnou odpověď je vidět, jak moc mu jeho koníček a muzikantští parťáci chybí.

Mnoho fanoušků dechovky i harmonik si jistě od loňského března, kdy celou republiku ochromil koronavirus, říká: Co asi ti muzikanti dělají? Tak se hned na úvodu našeho setkání zeptám také. Jak žijí a co dělají muzikanti, kteří pro své hraní potřebují různé poutě, setkání rodáků, pietní akty, masopustní průvody a podobné akce? Když prostě není kde a není komu hrát?
Ono navíc ani není kde zkoušet. Ale i kdyby byla možnost, nebylo by to zrovna lehké. Pro muzikanty je tohle dost demotivující, protože každý muzikant, když cvičí a zkouší, chce výsledek své práce předvést a ukázat. Chce to prodat. Když se cvičí jen tak do šuplíku, tak to pro nikoho nemá moc smysl a upřímně řečeno, ani to moc nebaví.

Co se týká kapely, tak s Nektarkou už jsme se neviděli od loňského října. A ohledně Setkání harmonikářů na Podlesí, které pořádáme s dobrovolnými hasiči z Dřešína, tak v roce 2019 byl XI. ročník. Bohužel, loni v říjnu byla situace už hodně špatná, takže XII. ročník jsme zrušili a nemělo smysl ho ani kvůli finančním podporám přesouvat.

V sobotu 30. ledna 2010 se v Čejeticích na Strakonicku konal tradiční masopustní průvod.
Jak jsme žili: Podívejte se, jak vypadal masopust v Čejeticích v roce 2010

Jste s harmonikáři, kteří v Česticích vystupují, stále v kontaktu? Co oni, také necvičí tak poctivě?
S některými jsem v kontaktu, ale je to stejné jako u všech muzikantů. Hraješ někde? Cvičíš? Ale vidím to sám na sobě, protože také vezmu nástroj do ruky jen tak sporadicky. Prostě není ta potřebná motivace. Ale jak uvidíme světýlko na konci tunelu, bude to něco jiného.

I když to není jednoduché, nenapadlo vás zahrát pro své posluchače třeba přes sociální sítě?
Tak trochu nás to napadlo. Dokonce i s ohledem na harmonikáře. Ale je tady jeden dost zásadní problém. Cílová generace pro tuhle muziku není zas tak zběhlá v používání sociálních sítí. A u Nektarky hraje roli větší počet lidí, což už by bylo proti vládním nařízením.

Hrajete na klarinet a alt saxofon. A navíc máte dva syny, kteří jsou také muzikanti. Nezahrajete si alespoň doma? Abyste zahnali ten největší hlad po muzice.
Dříve jsme to dělali, například jsme hráli vánoční koledy. Oba kluci hráli v L Bandu u Míry Lukeše. Dnes už je to v menší míře, například právě o masopustech nebo na oslavách. Ale teď se nějak nechce.

Od čtvrtka 25. února máme za povinnost ve vybraných prostorách (obchody, úřady či veřejná doprava atd.) používat respirátory FFP2, případně některé jiné určené varianty ochrany.
Chráníme se více před nákazou? Podívejte se sami

Vraťme se k vašim spoluhráčům z Nektarky nebo k harmonikářům. Nemají někteří chuť s muzikou úplně praštit?
Doufám, že ne (smích). Já si tohle mohl tak trochu otestovat minulý rok, když padl v březnu zákaz a platil až do konce května. Pak jsme i párkrát hráli. Když se pak v říjnu začala situace zhoršovat a schylovalo se k opětovnému zákazu, přemýšlel jsem, zda má vůbec smysl ještě dělat zkoušku a sejít se. Ale celá Nektarka chtěla! Bohužel, od té doby jsme se prakticky moc neviděli.

Jste optimista? Věříte, že se brzy zase sejdete?
Tahle špatná doba musí přejít. Už nyní je to pro všechny lidi hrozně těžké a potřebují zase návrat do normálního života. Proto věřím, že se vrátí hraní, hospůdky, harmonikáři. Snad to bude ještě letos.