„Vánoce máme sice také 24. prosince, ale podle Juliánského kalendáře, takže až v lednu, Štědrý den vychází na šestého,“ vysvětluje Milan Týmal. Několik pravoslavných rodin totiž žije i na Jindřichohradecku.
Osm let působil Milan Týmal v Jindřichově Hradci jako husitský farář a rovněž se dlouhá léta věnuje protidrogové problematice.

„Před časem jsem navštívil Jihlavu, kam jsem vezl jednoho bezdomovce do léčebny. Zašel jsem tam na pravoslavnou faru, a to mě oslovilo, protože jsem dlouho něco takového hledal,“ vysvětluje svou cestu k pravoslavné církvi.

Podle jeho slov ale lidové, tedy katolické Vánoce doma v rodině slaví normálně. „Kvůli dětem, které by na dárky tak dlouho nevydržely čekat. Lednové Vánoce jsou zaměřené spíš liturgicky, to už dárky neřešíme, i když někde si je lidé dávají, ale spíš jen symbolicky,“ vysvětluje Milan Týmal.

Zatímco advent trvá čtyři týdny, pravoslavné Vánoce předchází šestinedělní půst.

„Znamená to, že se nesmí jíst maso ani jiné výrobky živočišného původu. Když to jde, snažíme se to dodržovat. Třeba v restauracích ale čistě postní jídlo neseženete, tak se snažím z jídelníčku vybírat alespoň přibližně. Například ryba ale na Vánoce mezi postní jídla patří, ale na příklad na Velikonoce, kdy půst trvá dokonce osm týdnů, již ne,“ upřesňuje.

Naprosto odlišná je prý také vánoční bohoslužba: „Je delší, má jinou stavbu a je celá zpívaná. Slouží se v češtině, ale třeba i ve staroslověnštině. Mám připravené jedno zvolání také v arabštině pro přátele ze Sýrie.“

Ačkoliv se prý na pravoslavné bohoslužby může přijít podívat kdokoliv, moc lidí do kaple nechodí. „Vyhovuje nám to, protože pravoslaví má až mnišský, uzavřený ráz,“ říká kazatel. Pirchandskou kapli v chrámu Nejsvětější Trojice mají pravoslavní zapůjčenou od římsko katolické církve. Podle slov Milana Týmala patřil za totality kostel umělecko průmyslovému muzeu, poté se vrátil římsko katolické církvi, která kostel nepoužívala a byl prázdný. Bohoslužby však slouží nejen zde, ale dojíždí také do Českých Budějovic.

A čím se dále odlišují pravoslavní třeba od katolíků? „V podstatě jde o to, jaký je vztah k Bohu. Uznáváme také, že je jeden Bůh, ale cestu k němu si vykládáme jinak. Hlavou naší církve není papež, ale sám Kristus,“ vysvětluje Milan Týmal a dodává, že odlišnost je i v církevní správě. Pravoslavná církev se skládá ze sedmadvaceti samostatných národních církví. Nejčestnější místo pak mají patriarchové, a to Jeruzaléma, Alexandrie, Konstantinopole, Antiochie a Moskvy.