K zápisu do 1. tříd se dostaví všechny děti narozené od 1. září 2002 do 31. srpna 2003. Dále i ty, kterým byl v minulém školním roce povolen odklad školní docházky. Mohou přijít i děti narozené v době od 1. září 2003 do 31. prosince 2003, pokud rodiče zažádají o předčasný nástup do školy a doloží psychologické doporučující vyšetření.
S sebou je nutné přinést doklad o bydlišti a rodný list dítěte (může být nahrazeno občanským průkazem rodiče se záznamem o narození dítěte včetně rodného čísla a státní příslušnosti). Ředitelé základních škol jsou vázáni povinností přednostně zařadit do základní školy žáka s trvalým pobytem ve spádovém obvodu základní školy. Mohou být přijati i žáci nespadající do stanoveného spádového obvodu dle daných kritérií. Každá škola si stanoví vlastní požadavky přijetí.
Termíny zápisů do 1. tříd:
Čtvrtek 29. leden - od 14 do 17.30 hodin
Pátek 23. ledna - od 13 do 17 hodin
4. a 5. února - od 14 do 17 hodin
4. února - od 14 do 17 hodin
Pondělí 2. února - od 14 do 17 hodin
9. únor - od 14 do 17 hodin
10. únor - od 14 do 17 hodin
11. únor - od 14 do 17 hodin
4. února - od 14 hodin
Pátek 23. ledna - od 12.30 do 16 hodin
29. ledna - od 13 do 16.30 hodin
Středa 4. února - od 13 do 16 hodin
Středa 21. ledna - od 13.00 do 16.00 hodin
čtvrtek 29. ledna - od 12.30 hodin
středa 11. února - od 9 do 15 hodin - budova MŠ,ZŠ a PŠ v Jarošovské ulici ( v areálu 3. ZŠ)
ROZHOVOR: Strach ze zápisu je zbytečný
Zápis do první třídy základní školy představuje pro každé dítě významný den, který zároveň není třeba přeceňovat. Tvrdí to Zdeněk Martínek z pelhřimovské pedagogicko psychologické poradny.
Mám za to, že ze zápisu se dělá docela zbytečný humbuk. Dítě, které půjde do první třídy, by samozřejmě mělo znát své jméno i adresu bydliště, rozeznávat barvy. Také by mělo mít dotvořenou předčíselnou představivost a rozvinutou grafomotoriku. Prvňáček by také měl umět navazovat kontakt se spolužáky. Šestileté dítě ale tohle všechno v drtivé většině případů hravě zvládá.
To si nemyslím.Většina škol dělá zápis hravou, mnohdy pohádkově laděnou formou. Žádný zvláštní stres či nápor tam dítko nečeká.
Stát se to může. V takovém případě se vyplatí vydat se tam s dítětem nejdříve na procházku, ukázat mu školu zvenčí. A také mu vysvětlit, co všechno od něho paní učitelka bude chtít. Důležité je, aby předškoláček cítil podporu. Zvýšená bojácnost je na druhou stranu známkou určité nezralosti.
Tomu bych se rozhodně nebránil. Přece jenom se jedná o významný den v životě tohoto mladého jedince. Nějakou drobnější odměnu si rozhodně zaslouží. Není to na škodu.
Dítě pocítí změnu především tím, že se cítí jakoby větší, dospělejší. Což je sice pěkné, ale zároveň zavazující. Rodiče by například měli potomka postupně přivykat odlišnému režimu, určité pravidelnosti. Ta posléze ve škole bude pro něho opravdu nezbytná.
Michal Vítů
