Přemnožení černé zvěře a škody, které páchá, se skloňují ve všech pádech. Jaká je situace s divočáky na Jindřichohradecku?
V loňském roce jsme v regionu ulovili rekordní počet černé zvěře, a to 5 202 kusů. Myslivci chodí na divočáky ve dne, v noci, ale není v jejich silách stavy divočáku, kteří způsobují obrovské škody, zredukovat. Chceme jednat s agrární komorou o určitých opatřeních a také žádat o povolení jiných způsobů lovu. Bohužel, přemnožení černé zvěře není jen problém myslivců.

V jakém smyslu?
Rozrůstají se bioplynové stanice a kvůli tomu se na daleko větších plochách pěstuje kukuřice. Navíc dnes do dvou set metrů od hradby lesa nesmí stát žádný posed, nesmí se zde lovit zvěř. A v momentě, kdy divočáci vyrazí do řepky a pak do kukuřice, už je nikdo nenajde. K tomu státní lesy mají své honitby a v lesích divočáci tolik neškodí. A teď jde o to, kdo bude hradit škody, když zvěř je přírodní bohatství státu. Ta není myslivců.

Samostatnou kapitolou u divočáků je i nebezpečí Aujeszkyho nemoci pro psy, kteří s černou zvěří přijdou do kontaktu. Přitom u nás již není očkovací látka, protože jsme bráni Unií jako země této choroby prostá. Jak to v regionu vypadá?
Když se předkládají k vyšetření vzorky na klasický mor prasat, tak se zároveň dělá i vyšetření i na Aujeszkyho chorobu. A u nás jsou u 33 procent vzorků potvrzené protilátky proti této chorobě. Ale nemoc jako taková ještě zjištěna nebyla. Největší nebezpečí vzniká pro lovecké psy, pokud při lovu přijdou do kontaktu s divočákem. I když někdo tomu dost dobře nejde zabránit, je nutné kontakt snížit na co nejkratší dobu. Pes, který Aujeszkyho chorobou onemocní, do dvou až tří dnů uhyne. Lidé na tuto nemoc nejsou vnímaví a vařením masa se původce ničí.

Když se podíváme na čísla odlovené zvěře, na Jindřichohradecku bylo odloveno i 2 228 kusů lišek. Jaká je současná situace ohledně stavů zvěře?
Když jsem před 45 lety začínal, tak se v okrese lovilo ročně 50 prasat, ale na druhé straně 25 tisíc zajíců. Letos jich bylo 450. Lovilo se kolem 30 tisíc bažantů, což je zhruba stejné jako dřív, ale z tohoto množství je v současné době 90 procent odlovů bažantů v místě, kde jsou vypouštěni. Obdobná situace je u divokých kachen. Hodně se zvýšily i početní stavy lišek.

V letošním roce se také uzavírají nové nájemní smlouvy mezi vlastníky a uživateli honiteb. Jaká jsou největší úskalí?
Nové smlouvy nad myslivci visí jako Damoklův meč. Za tři týdny končí desetileté období, na které byly nájemní smlouvy uzavírané, takže se s vlastníky musí znovu jednat. Problém je, že u Lesů ČR zatím není generální ředitel, takže nájemci lesních honiteb ještě ani neznají podmínky, za jakých se budou pronajímat, nejsou výběrová řízení a nic. U nás je takto pronajatých asi 40 honiteb na Jemčině, Českorudolecku a v dalších místech.

Máte za sebou okresní myslivecký sněm, jaké další zásadní problémy jste probírali?
V první řadě jsme se shodli na tom, že musíme poděkovat policii za odhalení velkého případu pytláctví, který u nás nemá svým rozměrem obdoby. Ale jsme vděčni i za odhalení dalších „menších" případů. I když jsme si vědomi toho, že mnohdy náklady a energie vynaložené na boj s pytláky převyšují škody, které způsobili. Novinkou také bude, že se připravuje celostátní monitoring parazitických onemocnění u spárkaté zvěře a od května se bude nechávat vyšetřit z každého katastru jeden vzorek trusu. Velkou hrozbou pro myslivost je pak nově připravovaný návrh zákona o myslivosti, kterým se zabývá ministerstvo zemědělství. Zatím ještě není jasné, co všechno přinese, jak bude v konečné podobě vypadat, takže se necháme překvapit.

Legislativa se v myslivosti stále zpřísňuje, máte ale i nějaké pozitivní zprávy?
Nyní nastoupilo do kurzu 54 adeptů myslivosti a otevřeli jsme i kurz na rybářské škole v Třeboni, kde je dalších 20 lidí. Takže zájem je pořád. Za tři roky přišlo téměř 200 nováčků.

Ulovená zvěř na Jindřichohradecku