Po přímé volbě prezidenta by se mohli stejně volit v příštích komunálních volbách i starostové měst a obcí. Už v loňském roce totiž kabinet Petra Nečase schválil ústavní novelu, která by přímou volbu starostů umožnila. Nyní se vedou diskuse o tom, jak by to v praxi mělo vypadat.Odborníci však nejsou příliš nadšení, protože v Česku pro přímou volbu starosty chybí historická kontinuita. Navíc hrozí, že by takto zvolený starosta za sebou neměl podporu alespoň nadpoloviční většiny zastupitelů.

Například starosta Třeboně Jiří Houdek je přesto zastáncem přímé volby, ovšem za předpokladu, že by se změnil zákon o obcích. „Starosta by musel mít více pravomocí, aby to fungovalo. Dnes je podle zákona sice reprezentantem obce, řídí ji, ale jinak má stejné pravomoci jako ostatní zastupitelé a členové rady. Když by jenom podepisoval to, s čím vnitřně nesouhlasí, byl by pouze výkonným úředníčkem a rozhodoval by za něj někdo jiný," míní třeboňský starosta a dodává, že zároveň ale také nejde, aby měl pomyslně absolutní moc.

„I z Evropy jsou známé tyto pozice, ale je důležité, aby měl pak starosta možnost obdobného práva, jako je veto tam, kde by byl malý rozdíl hlasů zastupitelů," doplnil.

Ve Stráži nad Nežárkou šla značná část zastupitelů, včetně starostky Věry Tomšové, do voleb sama za sebe jako nezávislý kandidát. Přesto není přesvědčená o tom, že by přímá volba v menších místech zcela fungovala.

„Po zkušenostech z prezidentské kampaně si nedovedu představit, jak by to bylo třeba na vsích. Například u nás starosta stojí v čele patnácti zastupitelů a je jimi i zvolený. Obávala bych se toho, že by nemusel mít jejich podporu. My jsme dříve šli do voleb jako sdružení nezávislých kandidátů, ale pak jsme se rozhodli, že je spravedlivější, když kandiduje každý sám za sebe, protože pak nerozhoduje pořadí na kandidátce. Samozřejmě, každý z nás má právo na svůj názor, ale nakonec se vždy dokážeme domluvit i se zástupci stran," uvedla starostka stráže nad Nežárkou Věra Tomšová.V řadě menších obcí, hlavně v těch, které nejsou tak velké, aby zde mohl působit uvolněný starosta, by tak mohl nastat problém, zda by se vůbec našel člověk ochotný funkci vykonávat a zároveň by měl i důvěru spoluobčanů.

Třeba v Roseči se již v minulosti jednou konaly komunální volby v náhradním termínu, protože se nenašel dostatečný počet kandidátů do zastupitelstva.

I když v posledních volbách bylo zájemců o práci v zastupitelstvu obce podle starosty Františka Volfa čtrnáct, nikdo se do funkce starosty nehrnul. „Nejsem si jistý, že by do toho vůbec někdo šel. U nás šli lidé do kandidátky většinou už dopředu s podmínkou, že rozhodně nechtějí dělat starostu," říká František Volf. Sám se přímé volbě starosty nebrání, ale dodává, že ten, kdo má zaměstnání, po práci nechce mít další starosti navíc a obec není tak velká, aby starosta pracoval na plný úvazek.