Jindřichohradecko – Názory mezi představiteli měst a obcí na uvažovanou přímou volbu starosty se liší. Ministerstvo vnitra připravuje legislativní změny k tomu, aby se zavedla přímá volba starostů. Vláda to měla i v programovém prohlášení. Přímá volba starostů by se měla konat už v roce 2014.
Zatím to ale není nic jisté, neboť legislativní rada vlády požaduje, aby se kvůli tomu změnila Ústava České republiky.
V současné době si starostu mezi sebou volí zastupitelé a občas se může stát, že v čele obce nemusí být zastupitel, který od občanů získal nejvíce hlasů.
„Myslím si, že současný systém je výhodnější. Když by bylo zastupitelstvo složené z jiných subjektů a neměl by dostatečný počet hlasů v koalici, tak by jeho role byla velice těžká. Pravděpodobně by stále narážel na spoustu roztříštěných názorů. V případě přímé volby, by ale bylo nutné, aby měl starosta i orgány města víc kompetencí, což by si vyžádalo změnu legislativy,“ míní starosta Českých Velenic Jaromír Slíva.
Přesně opačný názor zastává například starosta Starého Města pod Landštejnem Marián Khandl, který je jednoznačně pro přímou volbu.
„Už se na to těšíme, protože lidé si do čela obce zvolí toho, koho chtějí. Určitě je rozdíl mezi městem a malou obcí, kde občané stejně nevolí podle stran, ale podle lidí. Má to své výhody i v tom, že lidé pak nemohou říkat, že se zastupitelé domluvili a starostou se stal někdo, kdo měl velice málo hlasů,“ říká Khandl.
Pokračuje, že výhoda přímé volby je také v tom, že do voleb půjdou pouze lidé, kteří budou chtít pro obec něco dělat a ne že chtějí pouze funkci, a když ji nezískají, tak přestanou pracovat.
Přímá volba starosty má podle kardašovořečického prvního muže radnice Petra Nekuta své výhody i nevýhody. Zrovna on byl při komunálních volbách, co se týče počtu hlasů, až na třetím místě. „V případě přímé volby by se i jinak kandidovalo, ne všichni totiž jdou do voleb s tím, že by chtěli dělat starostu, mnohdy chtějí být jen v zastupitelstvu. Takže na starostu by se určitě kandidovalo zvlášť,“ říká Nekut.
Připouští, že je to schůdná varianta především pro menší obce, kdy hranice by se mohla pohybovat kolem 1500 obyvatel.
„Má to ale i svá rizika, když si starosta nebude rozumět se zastupitelstvem, buď z nějakého osobního nebo i politického důvodu. Pak proti sobě budou stát. Navíc se může i přihodit, že se zvolí sice populární člověk, ale na funkci starosty se vůbec nemusí hodit. A co pak? Prakticky nejde odvolat a nikdo s tím nic nesvede, zatímco v současném systému ho volí i odvolávají zastupitelé,“ dodává starosta Nekut, který je pro přímou volbu tak jednapadesáti procenty.
„Přímá volba starosty je dobrá, pokud má člověk za sebou podporu zastupitelů. Pokud je jeden proti ostatním zastupitelům, kteří jsou třeba za jinou stranu, a musí s nimi bojovat, tak nic neprosadí. Prostě to není jednoznačné, co je výhodné,“ potvrzuje starosta Okrouhlé Radouně Zdeněk Leitner.
Naznačuje, že u nich v obci by podle výsledků voleb to nyní dopadlo tak, že by do čela šel člověk, který je mezi občany oblíbený, ale v obci se zas tolik nezdržuje. I když těžko dopředu předvídat.