Dlouholeté chyby a nedotažené záležitosti kolem českokrumlovského otáčivého hlediště jakoby letos kulminovaly.

S velkou pravděpodobností k tomu přispělo i červnové zasedání Výboru světové organizace UNESCO, které projednávalo mimo jiné audit o nakládání s památkami v historickém centru Českého Krumlova i termín ukončení provozu samotné točny.

Točna jako skládačka

Nejasnosti kolem termínu konce točny (Čk Deník 22. července 2009) přinesly i reakci bývalého ministra kultury Vítězslava Jandáka: „Problematikou známé Českokrumlovské točny jsem se začal zabývat především v době, kdy jsem byl ministrem kultury,“ uvedl pro Deník Jandák.

„Už tehdy jsem prosazoval, aby stávající unikátní otáčivé hlediště zůstalo na svém původním místě do doby, než se najdou finanční prostředky na vybudování nového hlediště. Navrhoval jsem rovněž, aby nová točna byla koncipována jako skládačka, která by byla vidět pouze v době divadelní sezóny. V ostatních měsících by pak byla skryta díky důmyslnému systému a architektonickému řešení.“

Jak sám dodává, od jeho působení na ministerském postu do dnešního dne se zatím nevyřešilo nic. „Proto vidím jako jediné možné řešení svolat takzvaný kulatý stůl, kterého by se zúčastnili zástupci Jihočeského divadla, Jihočeského kraje, města Český Krumlov, města České Budějovice, coby vlastníka, státu – tedy především ministerstva kultury a UNESCO,“ navrhuje exministr Jandák.

Dosavadní chaos svědčí podle Vítězslava Jandáka jen o špatném fungování kultury v České republice a především ministerstva kultury.

Ovšem samotné ministerstvo se brání. To také dokládá vyjádření tiskového mluvčího ministerstva kultury Jana Cieslara: „Problém je řešen na úrovni interních jednání v rámci ministerstva, plánována jsou setkání i s představiteli krajské a místní samosprávy.“ To vše podle mluvčího směřuje ke nalezení řešení, které by umožnilo setrvání Českého Krumlova na seznamu světového dědictví UNESCO a zároveň zachování tradice otáčivého hlediště v jihočeském městě.

Po řešení a podobném kulatém stolu volají shodně i památkáři z Národního památkového ústavu, podobně reaguje i ředitel Jihočeského divadla Jiří Šesták nebo starosta Českého Krumlova Luboš Jedlička či primátor Juraj Thoma.

Stále ale není jasno, kdy se všichni k takovému stolu sejdou, protože žádný konkrétní termín nikdo z nich nenavrhnul.

Osud Bellarie

V této souvislosti je ale nutné zmínit i budoucnost letohrádku Bellarie, jehož příběh osud vedlestojící konstrukce točny často zastiňuje. „Letos jsme v Bellarii objevili unikátní nástěnné malby, potřebujeme objekt odvlhčit a opravit,“ dodává Petr Pavelec, ředitel jihočeského Národního památkového ústavu. Pak by podle něj nebyl problém, aby letohrádek navštívilo i sto tisíc turistů ročně.

To vše ale přítomnost herců, orchestru, šaten a dalšího divadelního zázemí otáčivého hlediště prostě neumožňuje.

Cestu z tohoto bludného kruhu navrhuje starosta Českého Krumlova Luboš Jedlička především v dlouhodobé smlouvě mezi Národním památkovým ústavem a Českými Budějovicemi jako vlastníkem konstrukce točny. Rozhodnutí o užívání stavby pak nemusí českokrumlovský stavební úřad prodlužovat rok co rok.

„V případě zázemí pro herce by se poté mohl klidně postavit nový objekt vedle zahrady jižním směrem,“ dodal Jedlička.