Proč tedy mzdové účetní vyžadují vyplnění a podepsání tohoto tiskopisu?
Tato otázka je poněkud úsměvná. Mzdové účetní totiž zaměstnance neobtěžují, ale vycházejí jim plně vstříc. Nakonec v jejich zájmu by bylo, kdyby zaměstnanci tato „Prohlášení“ nepodepisovali, neboť tak by účetním ubyla práce. Mzdu zaměstnance by zdanili patnácti procenty bez odečtu jakýchkoliv slev na dani. Což v praxi znamená, že zaměstnanec by měl čistou mzdu o 2070 korun nižší, než když „Prohlášení“ podepíše, a to mluvím jen o zaměstnancích, kteří neuplatňují jinou než základní slevu na poplatníka.

Jaké jsou další slevy na dani?
Ta druhá nejčastější se nazývá daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Toto zvýhodnění ve výši 890 korun na každé dítě lze uplatnit nejen jako slevu na dani, ale,v případě, kdy daň je již nulová, i jako tzv. daňový bonus, tedy zaměstnanec žádnou daň nezaplatí a ještě částku, která do vyčerpání 890 korun zbývá, dostane. Měsíčně lze dále uplatnit slevu ve výši 210 korun, pokud je zaměstnanec poživatelem částečného invalidního důchodu, 420 korun, pokud pobírá invalidní důchod, 1345 korun, je-li držitelem průkazu ZTP/P a 335 korun v případě, že je student.

Ty se odečítají z daní automaticky, nebo je nutné něco podniknout?
Nárok na tyto slevy se zaměstnavateli prokazuje. O tom, jakým způsobem nárok na jednotlivé slevy zaměstnanec uplatní, jej mzdová účetní poučí. Je nutno upozornit, že pokud zaměstnanec nemůže z nějakého důvodu požadované doklady předložit, nemůže ani zaměstnavatel ke slevám na dani přihlédnout. Jiným než zákonem předepsaným způsobem lze nárok na slevu na dani doložit pouze finančnímu úřadu k údajům uvedeným v daňovém přiznání, nikoliv zaměstnavateli.

Podpis prohlášení se tedy bezesporu vyplatí. Lze jej podepsat u každého zaměstnavatele?
V jeden den můžete mít „Prohlášení“ podepsané jen u jednoho zaměstnavatele a v jeden měsíc můžete slevy uplatňovat také jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud tedy máte hlavní pracovní poměr a k tomu nějaký další pracovněprávní vztah, můžete „Prohlášení“ podepsat jen u jednoho ze zaměstnavatelů.

A co když zaměstnanec pracuje pouze na základě dohody o provedení práce?
Je jedno, na základě jakého vztahu dostává mzdu vyplacenou, důležité je, že nepodepsal „Prohlášení“ ve stejné době pro jiného zaměstnavatele. Pokud tedy zaměstnanec nemá jiný pracovněprávní vztah, nic mu nebrání podepsat „ Prohlášení“ u zaměstnavatele, se kterým má uzavřenu dohodu o provedení práce. Typickým příkladem jsou prázdninové brigády studentů.

A co starobní důchodci například s nízkou mzdou do 5000 korun?
Rozhodně se jim podpis „Prohlášení“ vyplatí. Samozřejmě nemohou získat uvedených 2 070 korun slevy na dani, když daň nedosáhne ani této výše. Například u dohody o provedení práce na částku 5000 korun činí daň 750 korun. Podpis „Prohlášení“ tak v tomto případě znamená mít či nemít 750 korun. Vzhledem k tomu, že do roku 2007 nemohli starobní důchodci základní slevu na dani uplatňovat, jsou právě oni skupinou, která by měla podpisu „Prohlášení“ věnovat pozornost.

Existuje nějaká skupina zaměstnanců, kteří nemohou podepsat „Prohlášení“ nebo uplatnit alespoň základní slevu na poplatníka?
Jak jsem již uvedla, jediné omezení je, že „Prohlášení“ může být podepsáno v jeden den jen u jednoho zaměstnavatele. Jiná omezení nejsou.

Dokdy je nutno „ Prohlášení“ podepsat ?
Vždy do 30 dnů po nástupu do zaměstnání a každoročně do 15. února.