Cesta účastníků vedla pod Deštenskou horu, do míst, kde by podle plánů SÚRAO mohly být uloženy tisíce tun radioaktivního odpadu. Deštná spolu s obcemi Lodhéřov, Světce a Pluhův Žďár tvoří lokalitu Čihadlo, která je jednou ze sedmi lokalit vytipovaných k uložení jaderného odpadu.

I přes značnou nepřízeň počasí se k poklidném protestu připojilo na pět desítek lidí, kteří takto vyjádřili nespokojenost s postupem státu v otázce nakládání s jaderným odpadem. Podle místostarosty Pluhova Žďáru Petra Nohavy jsou již místní lidé unaveni sliby, které nejsou plněny a požadují zastavení celého procesu.
V rámci pochodu byla na okraji Deštné navíc zasazena lípa, kterou chtějí protestující vyjadřující víru, že občanům bude zachováno právo rozhodovat o krajině, ve které žijí a s radioaktivním odpadem bude naloženo i v souladu se zájmy příštích generací.

Podle starosty Okrouhlé Radouně Zdeňka Leitnera není snadné věřit dosavadním zárukám. „Je těžké věřit zárukám státu o bezpečnosti jaderného úložiště, když sliby o férovém postupu a respektování názoru občanů dotčených obcí zůstávají jen sliby,“ říká.

Ve stejný den, kdy se lidé v Deštné vydali na pochod proti úložišti, se v poledne setkali také zástupci obcí, spolků a veřejnosti na hraničním přechodu Nová Bystřice/Grametten. Zúčastnilo se ho více jak 500 lidí. Jak dodal Petr Nohava, rakouští sousedé tak chtěli vyjádřit podporu českým kolegům z lokality Čihadlo v boji za férový proces řešení problematiky jaderného odpadu.

"Hraniční přechod je symbolické místo, kde se střetávají zájmy obou sousedních zemí, ale nekončí odpovědnost za jejich činy. Boj, který vedeme, se netýká jen nás, tady a teď. Umístění tisíců tun radioaktivního odpadu za našimi domy by ovlivnilo životy mnoha generací v širokém okolí. Děkujeme všem účastníkům Dne proti úložišti za účast," vypověděl.