Poprvé občané budou moci sami rozhodovat, koho zvolí a nebudou muset odevzdávat hlas jednotné kandidátce Národní fronty. Nutno podotknout, že si v červnu voliči odbyli „svobodnou premiéru" při volbách do sněmoven Federálního shromážděn.

Komunálním volbám, jejichž datum bylo stanoveno na 23. a 24. listopadu 1990, se věnoval i tehdejší regionální týdeník Štít.

Účast voličů
„Volební účast 81,5 procenta je rozhodně vyšší, než se původně očekávalo. Jak ukazují statistické údaje z voleb, větší účast byla zaznamenána v menších místech (Dobrohošť, Doňov a Záblatí – 100 procent), než ve městech (Nová Bystřice 72,2 procenta, České Velenice 74,3 procenta, Jindřichův Hradec 75,6 procenta, či Třeboň 77,4 procenta). Vůbec nejmenší počet voličů se k volebním urnám dostavil v Dešné (54,8 procenta) a v Županovicích," psalo se 30. listopadu 1989 v týdeníku Štít.

Nutno podotknout, že Županovice a Dešná mají do dneška pravidelně nejnižší účast voličů. Županovice jsou zajímavé i tím, že v referendu o vstupu do Evropské unie měly 75 procent hlasů proti.

Úspěch v komunálních volbách zaznamenali nezávislí kandidáti, a to i díky tomu, že byli zastoupeni i na kandidátkách politických stran a hnutí. Nad regulérností voleb bděla okresní volební komise vedená předsedou Milanem Havlíkem a žádné závažné nedostatky komisaři při kontrolách jednotlivých volebních okrsků neshledali.

Volba u Vajgaru
Podle litery zákona měli být v obcích do patnácti dní po volbách zvoleni starostové. „Do 8. prosince se s úkolem vyrovnali ve všech 95 místech okresu," psalo se v týdeníku Štít a také se čtenáři dozvěděli jména starostů ve větších sídlech.

Ustavující zasedání zastupitelstva v Jindřichově Hradci trvalo téměř pět hodin a před půl jedenáctou večer vyslechl téměř zaplněný sál Střelnice výsledky tajné volby starosty. Počtem 20 hlasů se jím stal Josef Eder (OF). Jeho protikandidát Petr Hudler (bezpartijní – navržený ČSSD) získal hlasů 16. Volební maraton pokračoval volbou zástupce starosty, kterým se stal Pavel Pavlovský (bezpartijní – navržený ČSL). Zdlouhavým procesem se pak stala volba devítičlenné rady města. Na základě předchozího průběhu hlasování koalice pro samosprávu (ČSSD, ČSS a ČSSZ) nepostavila žádnou kandidátku a po zjištění této skutečnosti vzali zpět svoji kandidátku i komunisté. V prvním kole bylo zvoleno osm členů rady a ve druhém i poslední její člen.

„Jdu do těžké práce, která nás čeká vzhledem k zavádění tržního mechanismu v naší společnosti. Jdu však do této práce optimisticky a půjde mi o to, aby všichni občané Jindřichova Hradci žili v nejkrásnějším městě," sdělil tehdy první porevoluční starosta u Vajgaru Josef Eder.

Začátky na radnici
Místostarostou se stal Pavel Pavlovský. „Byl jsme tehdy nejstarší člen zastupitelstva, tak jsem celé první zasedání vedl. Bylo docela dlouhé, ale nakonec z něho vzešel jak starosta, tak i celá rada," vzpomíná Pavel Pavlovský.

Pokračuje, že začátky na radnici byly dost náročné. „Nikdo nic pořádně nevěděl, hodně jsme tápali a improvizovali. Museli jsme začít pracovat s úředníky, kteří zde byli, a teprve později jsme na klíčových pozicích některé vyměnili. Se starostou jsme si rozdělili oblasti, které budeme mít na starosti. Pak se ukázalo, že jeden místostarosta je málo a od dalších voleb už jsme byli dva," říká Pavel Pavlovský.
Poznamenává, že v té době také vznikala partnerství s městy v Německu, Švýcarsku a Rakousku. „A protože nikdo moc neuměl německy, tak jsme jezdil hlavně já a občas také Špidla. Také jsem dost často oddával, tenkrát jsme na to byli tři. Já, starosta a Václav Staněk. Nikdo jiný se do toho nehrnul," dodal.

Ještě připomenul, že v tomto volebním období se mimo jiné budovaly patrové garáže za okresním úřadem a dláždilo se náměstí Míru.
Protikandidát starosty Petr Hudler nakonec odmítl i nabídku do rady a první čtyři roky byl „jen" členem zastupitelstva. V dalším volebním období již stál v čele jindřichohradecké radnice.

„Určitě jsem měl lepší pozici než můj předchůdce. První volební roky jsou vždycky horší. Když jsem nastoupil jako starosta, tak již byly třeba organizace, které město provozovalo, jako technické služby a podobně, zprivatizované. V některých věcech jsme pokračovali dál a dokončovali, co předchozí vedení začalo. Z pohledu občanů byl zřejmě nejzásadnější prodej městských bytů. To byla věc, která se dotýkala hodně občanů ve městě. Uspořádali jsme i veřejné projednávání, kde jsme vysvětlovali, jak se tvořily ceny, proč jsou takové a podobně," vzpomíná na starostování Petr Hudler.

Trochu statistiky:

Do otevření volebních místností 23. 11. 1990 zbývalo patnáct dní a okresní oddělení Českého statistického úřadu již zveřejnilo první údaje:
- v okrese bude voleno 95 městských a obecních zastupitelstev, dnes má Jindřichohradecko celkem 106 města a obcí, neboť ještě po roce 1990 se některé místní části obcí osamostatnily
- počet členů místních samospráv byl stanoven podle velikosti měst a obcí od 7 do 36
- pro kandidáty bylo celkem připraveno 1089 mandátů
- na voliče čekaly volební komise v 218 volebních okrscích
- kandidovalo celkem 15 politických stran a hnutí samostatně, 21 různých koalic, 101 různých sdružení nezávislých kandidátů
- navrženo bylo celkem 2442 kandidátů

VOLBY V ČÍSLECH:
- volební účast 81,5 procenta
- počet osob zapsaných na seznamech voličů 66412
- počet osob, kterým byly vydány úřední obálky 54128
- počet platných hlasů 631490
- počet mandátů 1081