Hrozba ptačí chřipky a tvrdá zima se podepsaly v roce 2006 na převozu 67 labutí z Komory do votické stanice pro zraněné živočichy. Ta přijme v průměru ročně okolo sedmi set pacientů, z toho dvě stovky právě z Táborska.

Na jaře a v létě jsou ohrožena nejvíc mláďata. Dlouho trvající letošní rozmary počasí jsou jejich velkým nepřítelem.

„Nejčastěji se k nám dostanou mláďata drobných pěvců, ale také dravců, sov i malých savců, jako jsou veverky, zajíci, kuny i srnčata,“ shrnul Pavel Křížek z Ochrany fauny Votice, která záchrannou stanici provozuje.

Zvyšování hladiny vodních toků a nárazové deště mají na svědomí topící se zvířata, promáčená a prochladlá mláďata a více ptáků popálených elektrickým proudem.

„Problém vidím i ve volném pobíhání psů po lese. Lidé by měli mít psa vždy na vodítku a chodit jen po vyznačených cestách,“ upozornil předseda táborského okresního mysliveckého spolku Václav Falada.

Psi mohou mláďata poranit a následkem může být i jejich smrt. Mnohdy stačí, že mláďata rozeženou, a ta se pak stávají snadnější kořistí pro své predátory.

„Už také začaly žně a dalším nepřítelem zvířat je zemědělská technika s vysokou pojezdovou rychlostí a širokým záběrem,“ doplnil Falada.

Potřebuje pomoc?

V loňském roce bylo v jednu chvíli ve stanici i 50 mláďat najednou. Každoročně se sem však dostane i nemalé procento mláďat, která pomoc nepotřebují a lidé je z neznalosti odeberou jejich matkám.

Asi nejčastěji můžeme nalézt ptáče. Základem je rozpoznat, zda se jedná o mládě nebo zraněného dospělého jedince. Mládě poznáme podle těchto znaků: nemá zcela vyvinuté opeření, tělo a hlavu pokrývá chmýří nebo holá kůže. U pěvců je zobák lemován zbytnělou žlutou kůží.

„Často se stane, že mláďata vypadnou z hnízda při bouři, větru, silném dešti. Matka pak o ně mimo hnízdo nepečuje, neumí je dostat zpět, mládě tak na zemi prochladne a zahyne,“ přiblížil Křížek.

Pokud je hnízdo vysoko nebo není jasné, odkud mládě vypadlo, obraťte se na odborníky.

„Nikdy se nesnažte ptáčata odchovávat sami. Jsou pak krotká, nenaučí se hledat potravu a po vypuštění do přírody většinou hynou,“ apeluje Křížek.

Častou chybou je též záměna vypadlých mláďat s vylétlými. Ta lidskou pomoc nepotřebují; pouze v případě, že jim hrozí nebezpečí od aut, lidí, koček nebo psů. To je pak nejlepší vysadit ptáče na strom.

„U předčasně vylétlých mláďat bych uvedl jako příklad kosa černého a drozda zpěvného, které nám lidé přinášejí zbytečně nejčastěji. Nejúčinnější je ptáče vrátit do hnízda, protože ptáci nemají tak skvěle vyvinutý čich jako savci,“ uvedl Křížek.

Potíže se savci

Se savci je větší potíž. Péče o ně je obvykle náročnější a jejich návrat do přírody složitější. Mládě se snadno ochočí a ztrácí přirozenou plachost.
„Lidé k nám často nosí mláďata zajíců, srnčí, jelení, dančí a mufloní zvěře v domnění, že se jedná o osiřelá mláďata. Pomoc potřebuje jen takové mládě, které je prokazatelně osiřelé, zraněné nebo uvízlé,“ apeluje Křížek.

Prokazatelně osiřelé mládě hlasitě píská a vyhledává lidskou společnost. Ostatní mláďata ležící v trávě prvních deset dní nevydávají žádný pach, aby nepřilákala predátory. Ze stejného důvodu se v jejich blízkosti nezdržuje ani samice. Ta je chodí jen krmit. Při nálezu jakéhokoliv zraněného volně žijícího živočicha, při nálezu mláděte, či pokud si nebudete jisti, zda zvíře opravdu potřebuje pomoc, kontaktujte záchrannou stanici ve vašem okolí či městskou policii na čísle 156, která vám předá kontakt na nejbližší záchrannou stanici.