Výstava zachycuje životní pouť Matky Vojtěchy Hasmandové.Patnáct panelů výstavy zaznamenává její život od roku 1914 do roku 1988 a přináší svědectví o tom, jak se z malého venkovského děvčátka stala velmi záhy milosrdná sestra sv. Karla Boromejského, která umírá v pověsti svatosti. Byla oporou a posilou lidem, s nimiž se setkávala, spoluvězeňkyním a také mnoha kněžím.

Každý z patnácti panelů zachycuje určité období života a vyzdvihnout jen něco na úkor druhého by znamenalo zkreslit její život. Přesto nás může zarazit období jejího odsouzení a věznění komunistickým režimem.

Výstava na několika panelech zde zachycuje setkání dvou rozdílných světů. Jeden plný pravdivosti a nezlomnosti víry, který žila Matka Vojtěcha. S nebojácností sobě vlastní se dovolává nápravy i svědomí u prokurátora.

A druhý, zdánlivě také pravdivý, zachycující pohled věznitelů z doby jejího propuštění: „K výkonu trestu neměla nikdy kladný poměr a několikrát byla iniciátorkou různých vzpour. Má být od ostatního kolektivu isolována, neb na tento svými názory zhoubně působila. Po pracovní stránce byla jen průměrná dělnice, bez zájmu o práci, v soutěži nebyla a k těmto věcem měla přímo odpor. V její převýchově nebylo docíleno celkem žádných výsledků."

A přesto jen jeden z těchto dvou postojů, či „světů", je pravdivý. Na otázku, proč právě ten její, odpovídá letmo zachycený život na dalších panelech výstavy.

I pro nás stojí za to výstavu navštívit, konfrontovat tyto dva světy a přenést je do současnosti, učit se nalézt to podstatné pro svůj vlastní život. Výstava nás učí rozlišovat, orientovat se i v dnešní názorově maximálně „pluralitní" společnosti. Ne vše, co se dnes považuje za samozřejmé a zdá se správné, je také pravdivé.

P. Jiří Špiřík