Vše nasvědčuje tomu, že v nejbližších několika letech by mohlo dojít k odbahnění velkého Vajgaru.

Podle starosty Stanislava Mrvky by v roce 2020 mohl začít vznikat projekt finančně velmi náročné akce. „Soudě podle čištění táborského Jordánu by nás Vajgar mohl vyjít na nějakých dvě stě až tři sta milionů,“ konstatoval.

Zmíněná částka není pro hradecký rozpočet únosná, proto město hodlá vyčkat na případné vypsání dotace.

„Ministerstvo životního prostředí má nyní dotace jen na malé rybníky, tam nemáme sebemenší šanci. Potřebujeme, aby otevřeli dotační titul ve správném roce na větší objem. A k tomu musíme mít hotový projekt,“ vysvětlil starosta. Při loňském rozboru sedimentů se ukázalo, že v částech rybníka se nachází těžké kovy.

Podle místostarosty Radima Staňka existují v budoucí otázce odbahnění Vajgaru dvě varianty, jak práce řešit. „Jedná se buď o práce pomocí sacího bagru, nebo klasické vypuštění a odvoz kalů pryč. V některých oblastech byly zjištěny těžké kovy, tudíž se takový sediment nedá použít k zemědělským účelům a je potřeba jej uskladnit jinde než zbytek čistějšího kalu. To právě lépe řeší využití sacího bagru, který je navíc zřejmě levnějším řešením situace,“ vysvětlil.

Další součástí akce, kterou bude v budoucnu potřeba řešit, je zřízení retenční nádrže na toku Hamerského potoka, který vede do Vajgaru. „I zde existuje více variant, první je u jezu na Bobelovce, jiná pak například v místě, kde veslaři říkají Na Severce, poblíž ústí potoku do rybníku. Sediment z kaskády ratmírovských rybníků by se na takovém místě musel pravidelně vybírat bagrem. To vše je ale zatím ve fázi spekulací a diskuzí,“ zdůraznil.

Starosta Stanislav Mrvka doplnil, že různá opatření na toku Hamerského potoka jsou pro čistotu vody ve Vajgaru klíčová. „Nedávno byla dokončená rekonstrukce kanalizace ve Strmilově. Tam se vše pouštělo do Hamerského potoka a do kaskády. Zasadil jsem se o to, aby Střížovice dostaly dotaci na opravu čističky odpadních vod. To se všechno projeví a nasčítá a nakonec to pomůže i nám,“ sdělil.