Na pátek je 
v rámci boje za zastavení kamionů připravená blokáda hraničního přechodu, kterou pořádají aktivisté Dopravního fóra Waldviertel za podpory společnosti Mařížský park.

Členka petičního výboru „Ne tranzitní kamionové přepravě přes Slavonice!" Martina Havlíčková je přesvědčená o tom, že lze stále se zhoršující situaci rychle vyřešit návratem dopravní značky zakazující vjezd vozidel nad 3,5 tuny na hraniční přechod a ulevit tak obyvatelům regionu.

V tomto duchu také na konci února občané z česko-rakouského pohraničí vystoupili na zasedání krajského zastupitelstva. „Místo rozvoje příhraničních oblastí jsou administrativním rozhodnutím o odstranění dopravní značky zákazu vjezdu vozidel nad 3,5 tuny poškozovány  zájmy jeho obyvatel na obou stranách hranice. Informovali jsme zástupce Jihočeského kraje o tom, že jsme si na tuto dopravní situaci nezvykli a nechceme si zvyknout," uvedla Martina Havlíčková.

Hlavní protagonisté petice dostali již vloni v květnu na zasedání krajského zastupitelstva slib pomoci při řešení složité dopravní situace, která vznikla v roce 2010, kdy se otevřel přechod i pro kamiony. Z následně navrhovaných opatření bylo podle Martiny Havlíčkové realizováno jen velmi málo a stav se zhoršuje. „Místo zřízení vážního místa pro mobilní váhy však byla po schůzce umístěna dodatková tabulka umožňující průjezd vozidlům do 64 tun přes most v Dolním Bolíkově, kde do té doby bylo omezení průjezdu vozidel do 25 tun," zmínila.

Jedním z navrhovaných řešení je přesunout těžkou kamionovou dopravu na železnici, za což bojují i aktivisté na rakouské straně. Problém ale je v chybějících kolejí.

Podle členky petičního výboru „Ne tranzitní kamionové přepravě přes Slavonice!" Martiny Havlíčková na české straně chybí k hranicím asi 1,5 kilometru železniční trati, ale v Rakousku se jedná asi o 8,5 kilometru a je zde jeden mostek zbořený. Navíc na rakouské straně se trať likviduje a vytrhávají  koleje.

„Asi by nebyl až takový problém železniční trať dobudovat, kdyby k tomu byla vůle. V současné době existuje projekt cyklostezky, která by vedla po železničním svršku, což by paradoxně pořád znamenalo naději, že se železnice může vrátit, neboť by se tak svršek zpevnil a zachránil," doplnila Martina Havlíčková.

Samozřejmě převést těžkou nákladní dopravu na železnici je věc jedna, ale vyřešit dopravní situaci na Slavonicku tak, aby se nedotkla dalších regionů, je věc druhá.

Například Václav Jaroš ze Starého Města pod Landštejnem argumentuje tím, že by  zákazem kamionů přes přechod ve Slavonicích jich daleko více jezdilo přes Staré Město  a přechod v Nové Bystřici.

„Takhle se to alespoň trochu rozložilo na víc míst, teď bychom to odskákali zase všechno my tady. Nicméně souhlasím s tím, že by to mělo jezdit po kolejích," míní Václav Jaroš.

To Jana Bochníčková z Mutišova u Slavonic přiznává, že by byla proti kamionům daleko radikálnější. „Jela jsem okolo tragické nehody, kdy tahač s kládami odhodil do příkopu motocyklistu. Prakticky od nás ať jedu na jakoukoli stranu, tak narážím na těžké kláďáky. Jejich řidiči jezdí po prostředku, aby se s nimi netrhala krajnice a už se mi i stalo, že mě s mým malým autíčkem odhodila tlaková vlna. Silnice na to nejsou stavěné, jen papírově se z komunikací 3. třídy na Dačice udělaly silnice 2. třídy. A kamiony, hlavně tahače se dřevem vytěženým v našich lesích, jezdí do pily v Rakousku. U nás jsou přetížené a protože u sousedů platí jiné normy, tak to pak překládají," vysvětluje Jana Bochníčková.

Poznamenává, že dopad je potom i třeba v oblasti zaměstnanosti, protože v pohraničí není práce a naše dřevo zpracovává někdo jiný.

„U nás v regionu prakticky nemáme jiné možnosti podnikání, než se zaměřit na ekologickou turistiku a turisté, kteří kličkují mezi kamiony, to není moc dobré. Dělala jsem si průzkum v zájmu objektivity, kdo všechno má z kamionů prospěch, a ani ve Slavonicích z toho žádný přínos nemají, protože řidiči jen projíždějí," dodala Jana Bochníčková.

Cyklostezka ještě nemá stavební povolení:

Fratres – Rakouští aktivisté propagují pro rozvoj celého regionu propojení cyklostezky s železnicí. V závěrečném souhrnném srovnání „cyklostezky a železnice" s variantou „cyklostezky místo železnice" na základě podstatných kritérií dosahuje první řešení sedm pozitivních kritérií a žádné negativní, ale cyklostezka místo železnice pak žádné pozitivní kritérium a zato osm negativních.

„Ještě je čas šest milionů eur pro tento region použít smysluplněji. Dosavadní demoliční práce na železnici byly v podstatě financovány prostředky z prodeje železa. Stavební povolení pro projekt cyklostezky na trati ještě nebylo uděleno a jinak se zatím do projektu cyklostezky na trati téměř neinvestovalo. Takže změna projektu může být bez průtahů provedena," píše se o alternativě cyklostezky na webových stránkách Dopravního fóra Waldviertlu.

To je také hlavní důvod, proč se Rakušané zapojí do blokády hraničního přechodu. To potvrdil jménem předsedy Dopravního fóra Waldviertelu Josefa Bauma i jeho spolupracovník Gerald Steiniger.„Jelikož se zatížení tranzitní kamionovou dopravou v regionu Waidhofenu stále nic nezměnilo a frekvence těžkých nákladních aut je stále stejná, jsme nuceni přistoupit k jejich blokádě na hraničním přechodu Fraters – Slavonice, která se uskuteční tento pátek od 14 do 16 hodin," vysvětli Gerald Steiniger a dodal, že na toto téma uspořádal tento týden spolek i schůzku se starosty v oblasti, jež je kamionovou dopravou nejvíce postižená.