Včelná – „Řekla jsem mu: Vy na mě ani nemluvte!" vzpomíná Zdena Kindlerová na chvíli, kdy ji budoucí manžel prvně oslovil. Potkali se v Chotěvicích, kde ona zpívala ve sboru o čtvrt tónu níž a on hrál na housle. Když se pan řídicí zeptal, kdo to falešně zpívá, Alfred Kindler zvedl smyčeca ukázal na ni: „Ta slečna v druhé řadě." V té době byli oba zadaní. Paní Kindlerová měla vážnou známost a pan Kindler, který chodil s krásnou Židovkou, ji moc nezaujal.

„Měl černej klobouk, dlouhej černej kabát po paty, na uších klapky, aby mu neumrzly, na nohách psí dečky. No nelíbil se mi," směje se paní Zdena. Po nějaké době ji pan Kindler dohonil, aby se omluvil, a ona mu odsekla. Nakonec tomu osud chtěl a dali se dohromady. Manželé, kteří oslavili 91. a 92. narozeniny, jsou spolu už neuvěřitelných 68 let.
Jejich recept na trvalý vztah je prostý. „Vážíme si jeden druhého," říkají. Mají společné zájmy, baví je astrologie, hudba. „Náš kluk píše," říká hrdě pan Kindler. „Taky byly bolístky, starost o peníze, životní problémy," říká paní Zdena a dodává: „Vydrželo nám to, máme si dodnes co říct." O moderních vztazích si myslí své: „Dnes se ztratila úcta k dru- hýmu člověku, pokora."

Je vidět, že jsou šťastní, oba mají jiskru a smějí se společným zážitkům, třeba dřívější podobnosti pana Kindlera s hercem Radkem Brzobohatým. Paní plná energie vtipkuje: „Ptali se mě: Je to pan Brzobohatý? A já odpovídala: Není to on, ale jeho bratr."

Mají se stále rádi. Pan Kindler se směje: „Já jsem zamilovanej do každý ženský." Vzpomínají, jak nedávno okouzlil svou galantností sestřičky v nemocnici. „Když ony na mě byly tak hodný," vysvětluje.

Alfred Kindler s úsměvem na rtech dodává: „Já jsem spokojenej, jenom mě mrzí ten věk. Někdy ležím a přemýšlím nad tím, co jsem zažil a co bych chtěl ještě zažít." Hlavu má plnou výtvarných nápadů, které ještě musí realizovat. Vždyť umění je jeho život. Maluje večer, kdy už je ticho,a pouští si k tomu hudbu.

Rodinná přítelkyně Eva, která Kindlerovým pomáhá a přišla nám uvařit kávu, obdivně říká: „Manželství, tolik let na takové úrovni, tak slušně se k sobě chovají, neskutečný…" (kam)

Poznali se díky Deníku

Jaroslav Šlajs z Netonic se seznámil s paní Ludmilou z Protivína díky Deníku.Zdroj: Deník/Radka DoležalováNetonice – „Dal jsem si inzerát do Deníku. Byl jsem vdovec a sám jsem zůstat nechtěl," vzpomíná Jaroslav Šlajs z Netonic na začátky dnes již čtyřletého vztahu. Když začaly jeho výpravy za seznámením do Protivína, bylo mu už 68 let. Ale jednoduché to neměl. Paní Ludmila z Protivína se totiž také chtěla seznámit prostřednictvím inzerátu v Deníku, ale jak sama říká: „Já ho nechtěla napořád. Jen na chvilku, jen spolu třeba zajet na výlet nebo popovídat. Myslela jsem si, že ho pak zase pustím k vodě."

To se jí už ale nepodařilo. Pan Jaroslav byl neodbytný. Do Protivína vytrvale dojížděl a první přátelská setkání a výlety se postupně proměnily ve společné šťastné soužití v Netonicích. Dnes jsou nerozlučná dvojka. Obráží spolu vesnické bály  a jsou šťastní, jak oba s úsměvem říkají, že mají jeden druhého. (rad)

Silvia a Rosťa Hybrantovi:
jsme si skvělými partnery

Písek – Každá žena si zaslouží muže, který ji bude milovat a respektovat a každý muž si zaslouží ženu, která ocení jeho úsilí. Tímto mottem začalo nádherné období mezi námi, které se dovršilo 11. září 2015 naší svatbou a 27. ledna 2017 narozením naší dcery Niny.
Silvia a Rostislav Hybrantovi.Zdroj: archiv rodinySeznámili jsme se na internetové seznamce Štěstí.cz, přitom jsme bydleli jen pár metrů od sebe, ale nikdy jsme se neviděli. Já pocházím ze Slovenska, už deset let jsem žila v Písku. Moc dlouho jsme si přes seznamku nepsali, ale rovnou domluvili schůzku, na které mezi námi sice žádné „jiskření" neproběhlo, ale v kontaktu jsme zůstali. Vlastně jsme se oťukávali a tohle „randění – nerandění" za pár měsíců vyústilo v nádherný vztah.

Hodně času jsme trávili na výletech, pekli buřty, ochutnávali vína na Moravě a po- znávali i krásy Slovenska. Já jako Slovenka jsem dosud v Tatrách nebyla, musela jsem se seznámit s Rosťou, abych poznala hory mojí rodné země. Rosťovým koníčkem je focení, z každého výletu máme spoustu fotografických vzpomínek.

Vymysleli jsme si album, kde zaznamenáváme zajímavé události a výlety od našeho seznámení. Často si ho prohlížíme a připomínáme si, co všechno jsme už spolu prožili. Před třemi lety o Vánocích jsme se zasnoubili. Rosťa mi prstýnek schoval do jednoho ze tří oříšků a já se ten den cítila jako Popelka. I dnes se mi při této vzpomínce vybaví nesmírný pocit štěstí. V novém roce jsme začali plánovat svatbu a na podzim jsme si na Zvíkově řekli své „ANO". Veselka byla pravá česko-slovenská. Pilo se a tancovalo až do rána. Jsme si navzájem skvělými partnery. Vážíme si jeden druhého, pomáháme si a jsme šťastní, že můžeme být spolu. Opravdové štěstí přišlo, když se nám narodila dcera. Jsme rodiči teprve krátce, ale moc si to užíváme.
A jaké plány máme do budoucna? Určitě nechceme zůstat u jednoho dítěte, chceme být dobrými rodiči a hlavně chceme žít v lásce jako doposud. Prostě žít každý den naplno a užívat si toho štěstí, které nám bylo ze Štěstí.cz dopřáno. Silvia Hybrantová, Písek

Sexuální služby jsou byznys nebezpečný a těžký

Jižní Čechy – Hostem on-line Deníku byl sexuolog a psychiatr Jaroslav Zvěřina, který odpovídal na dotazy čtenářů.

Jaroslav ZvěřinaZdroj: DeníkJe opravdu tak podstatný sexv partnerském vztahu?
Jak pro koho a jak kdy. Rozhodně bývá sex důležitý zejména při navazování vztahu a v jeho prvních fázích. Pokud ovšem partnerský vztah chápeme hodně široce, musíme připustit, že jsou i takové vztahy, které se sexem nepočítají. Tedy formální manželství a přátelské páry.

Jaký je váš pohled na poskytování sexuálních služeb?
Je to byznys jako každý jiný. Jakési podnikání bez specifické regulace. Pokud budeme mluvit o prostituci, pak jde o byznys spojený se značnými riziky, ať již hygienickými, etickými a psychickými. Myslím, že nejde o oblast, kterou bychom mohli uspokojivě regulovat. Jde spíše o intimní dohodu dvou lidí. Jsou-li poučeni o nebezpečnosti svého počínání, a to na straně klienta i poskytovatele služby, pak bych to mezi dospělými lidmi nijak nesankcionoval.

Znám obyčejné ženy, které si přivydělávají sexem. Odsuzujete je?
Ne. Prostituci nezpůsobují prostitutky. Hnacím motorem prostituce je nezřízená touha mužů po neosobním námezdném sexu. Prostitutky a prostituti jen vykrývají tuto poptávku. Je to byznys nebezpečný a těžký.

Objevují se názory přírodovědců, že hormonální antikoncepce a nadužívání medikamentů lidmi má přes koloběh vody v přírodě nepříznivý vliv na některé volně žijící tvory.
Na toto téma se vede stále debata. Účinky nepatrných kvant složitějších molekul v životním prostředí nejsou tak dramatické, jak se někdy soudí. Hormonální antikoncepce má i negativní účinky, jako každý medikament či droga. Efekty pozitivní však obvykle převažují. Ostatně mnohem problematičtější než hormony jsou antibiotika, která se široce uplatňují v živočišné výrobě.

Co si myslíte o užívání preparátů na podporu erekce, jako je třeba viagra? Prý je bere už mladá generace…
Někteří muži užívají léky typu viagry spíše jako rekreační drogu než jako lék na poruchu erekce. Negativní jsou zejména pokoutně prodávané léky přes internet. Ty mohou být ostatně i nebezpečné. Svou povahou jsou tyto léky rozhodně méně rizikové než třeba dosti masově užívaná anabolika v různých fitkách. Užívání vámi zmíněných léků nemá u zdravých mužů žádné negativní účinky, a to ani v delším časovém intervalu. Závislost na nich nebyla zatím popsána.

Celý on-line rozhovor najdete ZDE