V okolí restaurace bylo rušno už od rána, kdy se kolem procházeli první nedočkavci. Oficiální otevření mělo proběhnout až v 16 hodin. Zájem byl ale tak velký, že se provozovatel rozhodl prostory restauračního zařízení zpřístupnit o hodinu dříve. „Některé věci se řešily na poslední chvíli, například kamna a komín do altánku se dodělávaly ještě dnes dopoledne a pokladní systém jsme nahrávali včera do deseti hodin do noci, takže poslední přípravy byly hodně náročné. Vše se ale nakonec stihlo,“ přiblížil přípravy na otevření provozovatel Rudolfova Miloslav Vácha, kterého velký zájem lidí potěšil. První zákazníky restaurace čekal také doprovodný program v podobě vystoupení jindřichohradecké kapely JEZ JAZZ nebo foto koutek. Mezi hosty se objevil i jindřichohradecký starosta Michal Kozár.

Kromě sezení ve vnitřních prostorách měli příchozí možnost také postát s punčem u ohřívačů před restaurací. Během prvních několika hodin od otevření se v podniku vystřídaly stovky lidí. Mezi nimi i řada pamětníků, kteří si vyměňovali své zážitky z dob, kdy Rudolfov ještě fungoval. „Bylo to tady perfektní, chodívali jsme sem na pivo. Vzpomínám, jak si v pátek ani v sobotu nebylo kam sednout. Měl jsem tady v roce 1976 i svojí svatební veselku. Bylo to v hrozném stavu a teď je to moc hezké,“ zhodnotil František Chalupa z Jindřichova Hradce. Ne všichni ale pamatují Rudlák jako restauraci. „Od roku 1940 do roku 1951 jsem tu bydlela, takže nějakých 11 let. Pak nás vystěhovali a udělali tady internát pro učiliště. V restauraci byl nižší strop a nahoře se spalo v podkroví, to tu teď není. Na altánek také dříve navazovala kuželna,“ poznamenala Ludmila Pešková, která přišla na otevření i se svojí sestrou. Všichni se shodli, že současný majitel restaurace zvládl téměř nemožné. „Nová podoba restaurace je moc pěkná, myslím, že se to povedlo. Nemohla jsem se dočkat otevření a pročítala všechny články, které k Rudolfovu vyšly. Chodívala jsem sem jako malá holčička s dědou. Bydleli jsme na Piketě a on sem vždy zabrousil na pivo, když jsme šli do lesa. Matně si vybavuji takové skládací židličky, tuším že červeno žluté, které byly venku,“ vzpomněla pro Deník Hana Pelcová.

Oblíbený podnik se po měsíci opět otevřel pro zákazníky. Bývalý nájemce opustil Interiéry na konci září.
Třeboňská restaurace Beseda znovu otevřela. Láká na chuťovky i pivní speciály

Bývalou restauraci v havarijním stavu odkoupil v roce 2004 vysokoškolský pedagog Peter Chvojka, který si místo vybral především pro jeho genius loci. Průběh rekonstrukce ale komplikovaly problémy s pozemkem a naplno mohl začít s obnovou objektu až v létě roku 2020. Do prací poté zasáhlo ještě covidové období. Po několika letech ale bylo veškeré úsilí odměněno a rekonstrukci se majiteli podařilo dovést do zdárného konce. „Vzhledem ke kulturní hodnotě a povahám, které máme, by provoz restaurace měl být zaměřen na ty, kteří se zajímají o umění a kulturu. Rádi bychom sem zvali různé zajímavé osobnosti. Už nás také samy oslovují hudební skupiny, které by měly zájem v Rudolfově hrát,“ řekl majitel zařízení Peter Chvojka. Kultuře bude sloužit i přilehlý altán, který má zatím několik variant případného využití, jedním z nich je například čítárna. U výčepu restaurace si zákazníci mohou objednat piva značek Radegast, Pilsner Urquell a Birell. Nabídka jídel je spíše skromnější. Počítá se jen s několika chody a polévkou. Otevřeno bude mimo sezónu vždy v pátek, sobotu a neděli. Od jara se pak otevírací doba rozšíří na většinu dní v týdnu.

Restauraci na pravém břehu řeky Nežárky nechal postavit v roce 1862 majitel jindřichohradeckého panství hrabě Černín a pojmenoval ji podle svého syna Rudolfa. Stavba vznikla na základě projektu architekta Josefa Zítka, autora návrhu Národního divadla, Rudolfina nebo kolonády v Karlových Varech. Rudolfov má za sebou zajímavou historii. V jeho prostorách dokončil spisovatel Karel Čapek během letní dovolené v roce 1923 svůj utopický román Krakatit. Letos v září od této chvíle uplynulo přesně 100 let. Mezi slavné hosty výletní restaurace patřil například i skladatel Bedřich Smetana, který se v Rudolfově v roce 1872 zúčastnil abiturientského večírku. V objektu fungovalo do roku 1985 stravovací zařízení, poté ale osiřel a téměř dvě desítky let volně chátral.