Takové situace, kdy dochází k různým rošádám na radnicích měst a obcí, zažilo Jindřichohradecko i v minulosti a některé byly i daleko vyhrocenější, než ve Starém Městě pod Landštejnem.

Dačice

K naprosto zásadnímu kroku, který na Jindřichohradecku v novodobé komunální politice neměl obdobu, se v únoru 2004 odhodlali dačičtí zastupitelé a odvolali po dvou letech ve funkci starostu Ludvíka Fabeše (SNK). Kromě selhávání komunikace aktéři „revolučního" kroku v dramatické atmosféře přidávali na misku vah i to, že tehdejší starosta podle nich ignoroval usnesení zastupitelstva a nepodepsal připravenou smlouvu o stavbě aquaparku. „Nemohl jsem smlouvu podepsat dříve, než byly zajištěny peníze, nehodlal jsem porušovat zákon," hájil se tehdy Ludvík Fabeš. Do čela radnice byl zvolen tehdejší místostarosta Rudolf Hájek (ODS).

Nová Včelnice

V listopadu 2011 údajně kvůli nedostatku informací, které zastupitelé dostávali, byl ze své funkce odvolán starosta Nové Včelnice Jaroslav Hřebík. Zastupitelé ho začátkem listopadu žádali v dopise, aby odstoupil. Když tak neučinil, na jednání, které se konalo v závěru měsíce, ho odvolali a obratem byl na jeho post zvolen Karel Dvořák ze stejného uskupení Starostové a nezávislí.

Třeboň

Samostatnou kapitolou byl loňský vývoj v Třeboni, kde svůj post jak starostenský, tak i křeslo v zastupitelstvu opustil lidovec Jiří Houdek. Zásadním nesouladem mezi postoji starosty a rady města bylo zrušení investice v Bertiných lázních v podobě nového bazénu, vodoléčby a dalších léčebných provozů. Tuto investici starosta Jiří Houdek považoval za koncepční z hlediska hospodářského rozvoje a stability lázní. Součástí plánované investice byla pojistka proti pronájmu či prodeji lázní. Zrušení této investice bylo prvním impulsem k úvahám o jeho odstoupení. Další věcí, která rozhodla, bylo jeho odvolání z pozice prokuristy Městských slatinných lázní Třeboň radou města v působnosti valné hromady lázní. Na jeho křeslo usedla stranická kolegyně Terezie Jenisová.

Jindřichův Hradec

Také v Jindřichově Hradci proběhla „výměna stráží" na postu starosty, a to v roce 1998, kdy rezignoval starosta Petr Hudler. Ten získal vysoký post ve vodárenské společnosti a nakonec se pro pracovní vytížení funkce starosty vzdal. A jak na to vzpomíná tajemník jindřichohradeckého městského úřadu Karel Přibyl, který jen dva měsíce před tím na úřad nastoupil? „V té době byli dva místostarostové Václav Königsmark a Karel Sedlář. Na zastupitelstvu byl navržený na starostu právě Karel Sedlář, ale ten neprošel, a pak v červnu byl do podzimu, tedy do konce volebního období, zvolen za starostu Václav Königsmark," popsal situaci Karel Přibyl.

Vzpomínal ještě na mimořádné komunální volby v roce 1993, do kterých šly po osamostatnění obce Žďár, Dívčí Kopy a potom Horní Dvorce, ve kterých to bylo podle Karla Přibyla tak trochu účelové, aby se obratem mohly připojit k Zahrádkám.

Roseč

V roce 1998 se nepodařilo sestavit kandidátku v Roseči. „Měli jsme pak volby až v březnu 1999," konstatoval současný starosty obce František Volf. Tehdy byl do čela obce zvolen Vladimír Rešl, kterého ve funkci vystřídal.

Kamenný Malíkov a Bořetín

Náhradní volby byly v roce 2003 i Kamenném Malíkově a Bořetíně. „Byly to první volby po zrušení okresního úřadu, které už jsme dělali jako obec s rozšířenou působností, a vůbec nás nenapadlo, že by některá obec nedodala včas kandidátky. Od té doby jsme opozdilce včas obtelefonovávali, zda není nějaký problém," zmínil Karel Přibyl.

Deštná

Rezignace na posty starosty se týkala i menších měst, jako například Deštné. Zde po abdikaci starostky Vilmy Szutové v roce 2009 byla radnice do konce volebního období, tedy přes rok, bez starosty a město řídil místostarosta František Drs. Nikomu ze zastupitelů se totiž nechtělo nastoupit na jeden rok na post uvolněného starosty. Nakonec se rozhodli pro zřízení pracovního místa, a to na poloviční úvazek, pro pracovnici, která bude mít na starosti agendu. Některé úkoly si mezi sebou i rozdělili.

Důvodem rezignace starostky Deštné byly údajně několik měsíců se táhnoucí neshody s dalšími zastupiteli. Dokonce se jí v první fázi ani nepodařilo z funkce odstoupit, protože se na zasedání zastupitelé vůbec nesešli a bojkotovali ho. Přišlo jen 26 občanů a starostka.

Dolní Pěna

Jako jediná obec na Jindřichohradecku se ještě v době působení okresních úřadů v roce 2002 dostala pod „nucenou" správu okresního úřadu Dolní Pěna, když rezignovala starostka Hana Ezrová a počet členů v zastupitelstvu tak klesl pod zákonem danou hranici. „Byl už asi jenom měsíc do nových voleb, a tak se správy obce ujal Ivo Ježek z okresního úřadu," připomněl Petr Nouza z Horní Pěny.

Dnes by v takovém případě správu obce vykonávalo ministerstvo vnitra prostřednictvím odboru kontroly a dozoru krajského úřadu.

Rezignace starosty

§103 zákona o obcích

(6) Je-li starosta ze své funkce odvolán nebo se funkce vzdal a není-li současně zvolen nový starosta, vykonává jeho pravomoc až do zvolení starosty místostarosta, kterého určilo zastupitelstvo obce k zastupování starosty (§ 104 odst. 1). Neurčilo-li zastupitelstvo obce místostarostu k zastupování starosty nebo byl-li tento místostarosta z funkce odvolán nebo se funkce vzdal současně se starostou, pověří zastupitelstvo obce výkonem pravomoci starosty některého z členů zastupitelstva obce.

Konec zastupitelstva

Poklesne-li počet členů zastupitelstva obce o více než polovinu, popřípadě pod 5 a zastupitelstvo obce nemůže být doplněno z náhradníků, oznámí obecní úřad neprodleně tuto skutečnost krajskému úřadu. V takovém případě nemůže zastupitelstvo obce rozhodovat o záležitostech jako jsou nařízení obce a o majetkoprávních úkonech, s výjimkou přijímání rozpočtových opatření a stanovení pravidel rozpočtového provizoria.

Správce obce jmenuje ministerstvo vnitra.