VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rod Vítkovců: Bílá paní Perchta z Rožmberka

Jindřichohradecko - Pokračujeme v historickém seriálu o rodu Vítkovců.

15.11.2015
SDÍLEJ:

Perchta z Rožmberka.Foto: Marcela Handlová

„Buď trpělivá." Nařídil na konci minulého dílu Jindřich z Rožmberka své sestře Perchtě, když žádala, aby přijel a zastal se jí proti nesnesitelným příbuzným.
Jenže Jindřich se zachoval jako vždy a vlastně jako každý člen její rodiny. Za pár dní si na svůj slib ani nevzpomněl. A tak vzala Perchta jeden z posledních kousků látky, kterou si přivezla na Mikulov coby věno a ušila svému bratru košili. 3. července roku 1450 mu ji poslala a pak se zařídila podle jeho přání. Nepsala, neozývala se a čekala.

Čekání na pomoc je nekonečné

Když už byla její situace neúnosná, porušila slib mlčení a napsala srdceryvný dopis pro změnu zase otci. Pan Oldřich odpověděl 13. listopadu téhož roku. „Buď veselá a dobré mysli!" To už si snad musela Perchta myslet, že si z ní její nejbližší tropí blázny. Ale o pár dní později, 22. listopadu, se přeci jen Jindřich rozhýbá k určitému činu. Žádá Jana z Lichtenštejna, aby byl ke své ženě vlídnější. No, to toho pro ni udělal.
Když se Perchtě narodilo dítě, jaký div, že zdravé, myslela si, že se mnohé změní. Její doufání bylo ale opět proměněno v zoufání. Dokonce byla nouzí přinucena si chodit půjčovat k cizím. A tak se opět odhodlala a napsala Jindřichovi. A on reagoval opět stejně. Slíbil.
Nebyly to ale jen fyzické útrapy, které jí ztrpčovaly život. Vystavena byla i útokům psychickým. A nezřízený život, jaký vedly její příbuzné, citlivé Perchtě na pohodě asi také nepřidaly. Podle některých pramenů se prý tchyně Hedvika z Pottendorfu i obě švagrové, Alžběta a Barbora, velmi sblížily s jediným mužem, kterým byl (také prý) purkrabí na Mikulově. A aby toho neměla ještě málo, oznámili jí 8. června roku 1451, že její otec zemřel. On ale pouze onemocněl. Nakonec jí její muž začal i bít.

Světýlko naděje zase zhaslo

Obě společnice, zvláště paní ze Šiermarku, psaly Jindřichovi a prosily o pomoc. A dočkaly se. Konečně po dvou letech si Jindřich na svou sestru vzpomněl! A neslo to své výsledky. Hostin, které se konaly na jeho počest, se mohla zúčastnit i Perchta, její dcera i společnice a konečně se tak všechny najedly. Jindřich na jedné takové hostině oznámil, že sestra Lidmila se chystá na svatbu s urozeným panem Bohuslavem ze Švamberka. To by znamenalo, že Perchta opustí Mikulov a alespoň na čas odjede do svého milovaného Krumlova. Jenže tchyně a manžel nesouhlasili a přes to vlak nejede.
Jindřich tedy odcestoval sám. Koneckonců, svou povinnost vůči sestře splnil. Slíbil, že přijede a švagrovi domluví. Jenže po jeho odjezdu bylo ještě hůře. Do věci se vložil dokonce i mikulovský purkrabí Šek, dosud stojící v pozadí) , a snažil se pánům Lichtenštejnům domlouvat. Nakonec Perchtě prozradil, že se tu Jindřich jen nechal hostit a nijak se o celé záležitosti nezmiňoval.
A znovu se chápe pera paní ze Šiermaru. Tak trochu laškovným způsobem píše panu Jindřichovi, aby ráčil zase přijet, protože mají opět hlad. Jestli právě tento dopis měl vliv na tu skutečnost, že se Perchta náhle ocitá na Krumlově, moje zdroje neuvádějí. Je to ale málo pravděpodobné. Spíše jí k tomu dopomohla jakási náhoda a nebo skutečnost, že by se přeci jen na svatbě vlastní sestry měla ukázat.
Dlouho však na svém rodném hradě nepobyla. Panu Janu se po milé choti začalo stýskat a tak pro ni poslal pacholky, aby ji přivedli zpět. Jenže panu Oldřichovi se nezdálo slušné, aby jeho urozenou dceru táhli domů pacholci na koních a tak ji nechal odvézt svým vozem. Jaký to ušlechtilý čin. Perchta se krátce po návratu chystala k dalšímu porodu. Snad tchyně doufala, že se jí konečně bude moci zbavit a tak nechala odstranit z jejího pokoje vše, co by i jen vzdáleně připomínalo pohodlí. Bylo s podivem, že svůj druhý porod přestála.

Perchtě nezbývá než uprchnout

Mezitím odešla švagrová Alžběta do kláštera. Podle pana archiváře už nemohla svou stárnoucí tváří mužské oko lákat a tak se odešla kát. Na podzim roku 1452 se rodina přestěhovala z Mikulova do Valtic. Tam bylo snad ještě hůře. A Perchta opět psala. Jenže Jindřich měl toho času jiné starosti se svou vlastní svatbou. Ale slíbil, že jakmile se vše odbude, okamžitě pro ni pošle. Jak to dopadlo, asi netřeba říkat.
Začalo se proslýchat, že tchyně se své snachy chce stůj co stůj zbavit. Vyděšená Perchta opět psala. Tentokrát byl adresátem otec. A konečně se v něm cosi zlomilo a nechal pro ni poslat. A opět tu dlouho nepobyla. Pán z Lichtenštejna slíbil nápravu a žádal, aby se jeho manželka domů navrátila. Stalo se tak roku 1455. Samozřejmě, že k žádné nápravě nedošlo. Trvalo ještě devět let, než Perchta uprchla i se svou dcerou Eliškou. Syn zůstal na otcovském hradě.

Opuštěná v životě i po smrti

Jan z Lichtenštejna zemřel 19. července, roku 1473. S největší pravděpodobností už se manželé nikdy nesetkali. I když podle některých romantických spisovatelů žádal Jan Perchtu před svou smrtí za odpuštění. Ona odmítla, on jí proklel a proto bloudí jako bílá paní rožmberská po jihočeských hradech. Myslím, že to jeho povaze absolutně neodpovídalo. Byl přeci přesvědčen, že on má právo takto se svou ženou jednat.
Ale zpět k historickým skutečnostem. Nakonec zůstala Perchta docela sama. Zemřely i její dvě děti. Když cítila, že nastávají její poslední dny, sepsala závěť. Bylo to 27. dubna, roku 1476. Ve svém tušení se nemýlila. Zemřela za pět dní, 2. května. Pohřbená byla ve Vídni, v kostele panny Marie „U Skotů" v hrobce Lichtenštejnů.
Za nějaký čas jí byl ukraden náhrobek, takže se na její hrob docela zapomnělo. A nyní bych si s dovolením pana archiváře Dvorského vypůjčila jeho větu z knihy Perchta z Rožmberka, zvaná bílá paní: „Za svého života opuštěna byla od svých a po smrti odpočívá mezi cizím lidem, jehož jazyka ani dobře neznala."

Zdroj: A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království Českého; arch. Dvorský, Perchta z Rožmberka, zvaná bílá paní

Marcela Handlová

Autor: Redakce

15.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Patricie Kryzanová se narodila 21. září Vendule Zdychyncové a Lubomíru Kryzanovi ze Slavonic. Měřila 50 centimetrů a vážila 3500 gramů.
5

Právě jsme se narodili: Pětice nových miminek

Členové klubu Okinawa Karate Do Slovan J. Hradec. Zleva: Jiří Snížek, Karolína Šlechtová, Jana Stropková, Anna Rypalová a trenérka Eliška Hriadělová.

Karatistka Karolína Šlechtová vyhrála Ninja Cup

Hokejový obránce Zbyněk Michálek bude hrát ve Spartě, láká ho olympiáda

Jindřichův Hradec, Praha – Zvučnou posilu do své defenzivy získali hokejisté pražské Sparty. Jejich řady rozšíří 34letý obránce Zbyněk Michálek, který je odchovancem jindřichohradeckého hokeje.

Lidé zapomínají peníze v bankomatech

Jindřichův Hradec - Zhruba každé dva měsíce si někdo v Hradci vybere peníze, ale už si je neodnese.

Ve Staré Hlíně se lidé napojují na kanalizaci

Stará Hlína - Čistírna odpadních vod a splašková kanalizace ve Staré Hlíně byly předány k předčasnému užívání.

Sobota láká za zvířátky nebo na pouštění draků

Jindřichohradecko - V sobotu rozhodně nemusíte zůstávat doma, ale můžete se vydat za zábavou. Výběr tipů je velký.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení