Možná nejznámější českou filmovou princeznou je Krasomila. A jak upozornili jihočeští příznivci historie, herečka Alena Vránová, která Krasomilu v Pyšné princezně ztvárnila, má rodiče z Radostic a Rudolfova.

V sobotu 30. července 2022 Alena Vránová oslavuje narozeniny a při stejné příležitosti před deseti lety ledenický kronikář Jiří Cukr ve zpravodaji městyse připomněl skutečnost, že maminka herečky Františka pocházela z Radostic a její tatínek Miroslav z Rudolfova. V Ledenicích navíc žil na sklonku života hereččin dědeček Josef Vrána. Vazba Aleny Vránové na jižní Čechy je zajímavá i tím, že v době svého narození v roce 1932 měla podle tehdejších zákonů domovskou příslušnost, obdobu dnešního trvalého pobytu, podle svého otce v Rudolfově. I to Jiří Cukr zmínil. Na článek ledenického kronikáře shodou okolností nedávno narazil rudolfovský patriot Jan Řehovský, který začal pátrat po podrobnostech vztahu rodiny Vránů k Rudolfovu.

Pátrání v matrikách

"V knize Dějiny města Rudolfova od Bedřicha Bohnela se na str. 419 nachází důležitá zmínka ….“Matěj Šefl, mistr klempířský (tchán učitele Josefa Vrány)“. Rozběhlo se až detektivní pátrání v matrikách," uvádí Jan Řehovský na webu Společnosti přátel Rudolfova a připojuje, co se mu podařilo objevit.

Jihočeská beef show na agrosalonu Země živitelka.
Přípravy na Zemi živitelku jsou v plném proudu. Vrací se Jihočeská beef show

"Učitel a český vlastenec Josef Vrána se narodil roku 1877 v Holešovicích. Ve svých 21 letech nastupuje učitelskou dráhu na české škole v Rudolfově, kde se zapojuje do činnosti českých spolků (Národní jednota pošumavská, Občanská beseda). Pomáhá při založení českého hasičského sboru v roce 1911, spolu s poslancem Vojtěchem Kržem vede neúnavný boj za českou školu. Stojí u položení základního kamene české školní budovy v září 1911, stejně tak je přítomen jejímu otevření v říjnu 1912," popisuje Jan Řehovský činy Josefa Vrány v Rudolfově. Dědeček známé herečky potom mimo jiné dál bojuje za splacení dluhů ze stavby školní budovy, které nechce německé vedení města uznat, ani platit. Po dostavbě školy začíná další boj o její vybavení a otop na zimu, aby mohla škola dobře fungovat. Od svého příchodu na Rudolfov shání potřebné prostředky pro nemajetné děti.

Do školy do Ledenic

Také osobní život Josefa Vrány je v této době úzce spjat s Rudolfovem. V roce 1902 se žení s Annou Marií Šeflovou, učitelkou mateřské školy. Brzy se jim narodily tři děti, z nichž nejstarší byl Miroslav Josef (1903), otec Aleny Vránové. "Miroslav Vrána byl aktivní ochotník a napsal několik drobných divadelních her, oženil se v roce 1931 s Františkou Staškovou z Radostic a přesídlil do Prahy. Pracoval na ministerstvu financí jako úředník. Dne 30. července 1932 se mu narodila jeho jediná dcera Alena, později významná česká herečka," uvádí mimo jiné na webu Společnosti přátel Rudolfova dál k osudu rodiny Jan Řehovský a doplňuje ještě krátkou genealogii rozvětveného rodu Šeflů v Rudolfově na přelomu 19. a 20. století.

K rodině Vránů dodává Jan Řehovský, že na začátku roku 1918 zažívá Josef Vrána na Rudolfově zklamání, když je na místo řídícího učitele jmenován Václav Peyrek. V únoru 1924 umírá Vojtěch Krž, dlouholetý spolupracovník Josefa Vrány. "Z Rudolfova nedlouho poté Josef Vrána odchází, na vlastní žádost je přeložen na místo řídícího učitele školy v Ostrolovském Újezdě. Svou učitelskou kariéru uzavírá dvouletým působením na škole v Borovanech. Po svém penzionování žije v Ledenicích," doplňuje z písemných pramenů Jan Řehovský k osobě učitele, který se v regionu zasloužil o české školství a nejen region těší dlouhé roky jeho vnučka ve spoustě divadelních, filmových nebo rozhlasových rolí.

Krajská koalice představila program pro nízkopříjmové skupiny.
Jihočeský kraj pošle peníze rodinám s dětmi a seniorům. Přiblížil podmínky

Sama Alena Vránová pak na přelomu 30. a 40. let pobývala podle Jiřího Cukra nějaký čas u příbuzných maminky v Radosticích, nejen o prázdninách. "Chodila do Ledenic a do Strážkovic do školy, ale jen velice krátce," dodává ledenický kronikář na adresu oblíbené herečky s tím, že to souviselo s neklidnými poměry tehdejší doby. Do Obecní školy ve Strážkovicích chodila Alena Vránová krátce od září 1938, ale 20. října už opět byla v Praze. Do ledenické školy docházela podle archivních materiálů od 19. dubna do 4. května 1943. Později vzpomínala, jak musela ujít pět kilometrů tam a pět nazpátek a jednou na ni vyskočil kluk v uniformě hitlerjugend, křičel na ni a mával pistolí. "Nerozuměla jsem mu a měla jsem strašlivý strach z té zbraně. Naštěstí se tam objevil cestář, který poblíž čistil strouhu. Vrhl se na kluka, dal mu pár facek a zahnal ho pryč," líčila nepříjemný zážitek později herečka. Ale na pobyt u příbuzných v Radosticích měla jinak pěkné vzpomínky. "Prázdniny, které jsem tam prožila, byly často nejkrásnějšími týdny z celého roku," řekla v jednom z rozhovorů Alena Vránová.