„V každém případě je to špatně a pochopitelně se vylétlý roj podepíše na snůšce medu," říká Vlastimil Zemánek.
Přirovnává to k situaci, kdy má někdo v zimě dvacet dělníků a v létě, kdy je třeba víc pracovat, tak patnáct těch lepších uteče.
A co mají lidé dělat, když někde na roj včel narazí? „Rozhodně se by se neměli snažit roj nějak sklepávat. Každý roj neznámého původu se musí utratit, aby se tak zabránilo šíření nemocí včelstev. Nejlépe je obrátit se buď na včelaře, když bydlí někde v sousedství, anebo pak na hasiče, kteří mají speciální techniku na odstranění bodavého hmyzu. Když roj letí, tak neútočí, pak se někde usadí, udělá hrozen, aby se matka a včelstvo ujistily, kolik se jich účastní a pak se vydají do trvalého stanoviště, které již mají předem vyhlédnuté. Do druhého dne většinou zmizí. Určitě není dobré chodit do blízkosti roje, přestože naši včelaři chovají mírné včely. Ne agresivní jako v amerických filmech," říká Vlastimil Zemánek.
Dobrou zprávou je, že rojová nálada končí s letním slunovratem.
V tomto období hasiči k zásahům na odstranění bodavého hmyzu vyjíždějí i několikrát denně. Například v pondělí byli dobrovolní hasiči z Jindřichova Hradce v Kačlehách, kde se na stromu usadil roj včel.
Mezi zasahujícími byl i Miroslav Bachorík. I když přiblížit se k hučícímu hroznu rojících se včel nebo k hnízdu vos či sršní je pro mnohé dost děsivá představa, hasiči jsou proti žihadlům chráněni. „Máme zásahové oblečení, kuklu, rukavice. Celé tělo je chráněno, takže žihadlo je vyloučeno a nestane se, abychom od zásahu jeli poštípaní," říká Miroslav Bachorík a dodává, že na sršně mají dokonce speciální oblek.
A jak takový zásah vypadá? „Včely většinou bereme vysavačem a hnízdo vos nebo sršní odřízneme do pytle. A pak ošetříme místo biolitem, aby se hmyz na inkriminované místo nevrátil," přiblížil.
Hasiče je možné volat k nebezpečnému hmyzu, když ohrožuje více lidí někde na veřejném prostranství, v parku, školní zahradě a podobně. K přemnoženým vosám někde na chatě či chalupě, pokud člověk nesáhne po nějakých dostupných volně prodejných chemických prostředcích, je dobré zavolat speciální firmu, která se desinsekcí zabývá.
První pomoc při včelím bodnutí:
Pokud se nejedná o alergika a žihadlo není v jazyku, v ústech nebo v rohovce oka, pak stačí šetrně ho seškrábnout. Místo vpichu chladíme, můžeme potřít cibulí nebo medem, použít lze přípravek s obsahem antihistaminika.
Postižený by měl dostatečně pít a odpočinout si v chladu a stínu. V případě otoku, který by začal bránit dýchání, je nezbytná rychlá lékařská pomoc. Pokud žihadla způsobí těžko snesitelné svědění, zná lidová zkušenost (pro dospělé) účinný lék: skleničku rumu nebo jiného silnějšího alkoholického nápoje. Ne však ve velkém množství! Svědění zmizí za pár vteřin.
