Jak své dosavadní působení na radnici hodnotí, co říká na některé kritické názory a jaké jsou jeho další plány? Nejen o tom si Deník se hradeckým starostou povídal.

Do funkce starosty jste přišel z vedení nemocnice. Jak velký rozdíl je mezi řízením města a zdravotnického zařízení?

Přiznám se, že je to úplně jiné. Sice jsem tušil, co může pozice starosty obnášet, ale člověk se musí nejdřív vyrovnat i s tím, že ať uděláte, co uděláte, vždycky čelíte kritice. To je asi první, s čím se tady musíte poprat a uvědomit si, že ta kritika tu bude vždycky. Ale platí teorie mlčící většiny. Jakmile se ptáte na názor, ozve se třeba sto lidí, kteří budou hlasitě křičet, že se jim to nelíbí a potom jsou ti ostatní, kterým je to buď jedno nebo se jim nápad líbí, ale nechtějí se nechat lynčovat na sociálních sítích a nevyjádří se. Druhá věc je, že jsou tady přísnější a složitější pravidla, než byl člověk zvyklý. Samozřejmě i nemocnice má svoje pravidla, ale ne vždy to trvá tak dlouho a nemusíte tam určité věci projednávat napříč širokým spektrem. Musím říci, že s kolegy se nám povedlo najít společný komunikační kanál a daří se nám domlouvat, co potřebujeme, jak v rámci koalice, tak částečně i opozice. Čtyři roky jsem strávil ve výboru pro rozvoj města a chci zkusit dokázat, že naše město má potenciál. Myslím, že v některých věcech jsem stále idealista.

Můžeme shrnout důležité projekty, které hýbou městem, ať už ty dokončené, probíhající nebo chystané?

Jsem rád, že se povedlo dokončit výběrové řízení na zhotovitele na čističku odpadních vod, což poměrně dlouho trvalo a dneska už jsme v realizační fázi. Minulý rok se také podařilo uspět ve věci dotace na rekonstrukci pivovaru a tam doufáme, že ji letos vysoutěžíme. U ostatních akcí nadále pokračujeme, třeba co se týče rybníku Vajgar, hledáme možnosti spolufinancování a podařilo se ho zařadit do programu, kde by mohly vzniknout minimálně dokumenty pro budoucí nakládání s vodami. Dokončila se rekonstrukce Václavské ulice, revitalizace prostoru před Oděvou, máme hotovou cyklostezku do Dolního Skrýchova, dokončenou druhou etapu na sídlišti Otín a dokončený bude i vodojem Pleše.

Kromě pěších novou stezku budou moci využívat také cyklisté a bruslaři.
Stezka kolem Nežárky v Hradci dostala asfaltový povrch. Její otevření se blíží

Pokračuje plán revitalizace Mertových a Jakubských sadů, kde žádáme o dotaci. Letos proběhne také hloubková rekonstrukce ulic 28. října a Zborovská, tam by realizace měla být zahájena asi od května. Pokračujeme v projektu Změň Vajgar. Pracuje se na centrálním parku na sídlišti na prostranství před 5. základní školou, který je momentálně v připomínkovém řízení a měla by být podána žádost a pak jsou to i podzemní garáže, které budeme letos projektovat, abychom vše dotáhli do předfinální fáze a mohli oslovovat potenciální zájemce ohledně budoucího využití.

Jedním z důležitých záměrů je proměna areálu Dukelských kasáren na byty. V jaké fázi je tento projekt?

Příští týden bychom vypsali návrh, který byl schválen zastupitelstvem, teď máme schválenou odbornou komisi, takže podepíšeme příslušné dohody a zveřejníme záměr, kdo to bude hodnotit, kam se mají případní investoři obracet a začneme pracovat na tom, aby investoři začali připravovat některé projekty a začali se nad tím zamýšlet. Proces může trvat klidně až rok, protože tam spíš o kvalitu, ne o rychlost. Vznikla také iniciační studie městského architekta, abychom věděli, jak se s celou plochou dá naložit, ale v případě, že investor bude mít svého architekta, může vymyslet úplně jiné rozložení toho místa. Období a načasování sice není úplně ideální, ale věříme, že se ekonomika začne postupně hýbat. Pokud by se začalo stavět už v roce 2025, byl by to velký úspěch. Také nám to ukáže, jak moc jsme jako město zajímaví pro investory. Může se totiž stát i to, že se nám nikdo nepřihlásí, protože nejsme tak zajímaví například Praha. Potenciál velkých měst ale začíná být svým způsobem vyčerpán a lidé začali zjišťovat výhody bydlení na periferii.

První hodina parkování bude pro řidiče zdarma.
U Švecovy koleje už funguje parkovací automat. Platit je ale možné pouze mincemi

Mezi Hradečáky se často mluví o omezení vjezdu aut do centra města. Jak moc je toto řešení aktuální?

Aktualizace koncepce dopravy pro příští roky už byla představena, teď se ještě dopracovávají detaily. Byla tam i jedna z variant, která modelovala snížení průjezdnosti po nábřeží, zajíždělo by se maximálně na náměstí, nevyužívala by se Nežárecká brána a podobně. Z toho modelu ale vyplynulo, že na boční komunikace jako je Mlýnská nebo Bratrská by se pak přesunula část dopravy.

Ellen přišla v jindřichohradecké porodnici na svět 1. ledna ve 2 hodiny a 17 minut.
Prvním miminkem narozeným v hradecké porodnici je Ellen. Na svět si pospíšila

Musíme také do budoucna řešit i samotnou komunikaci na nábřeží, která dostává zabrat a není v úplně vyhovujícím stavu. Podle našich modelů a výhledu do roku 2040 ale víme, že pokud chceme postupně zklidnit centrum, musíme posílit vnější část, to znamená, že potřebujeme i obchvat města. Minulý rok se nám povedlo domluvit s ŘSD a zpracovává se technicko-ekonomická studie pro přeložku silnice I/34 s tím, že by se navrhla trasa, sjezdy, vypočítala se kapacita silnice. Budeme mít alespoň předpoklad toho, jak by to měl obchvat města vypadat. Je potřeba zároveň vyřešit parkoviště pro park and ride a jakým způsobem pak dostat lidi do centra města. Všechny tyto kroky musí předcházet tomu, než bude na pořadu dne nějaké zklidnění centra.

Nebojíte se toho, že pokud by k omezení dopravy v centru došlo, bude střed města mrtvou zónou?

Samozřejmě pokud bychom omezili centrum, musíme mít na paměti i to, aby úplně nepadlo a lidé měli důvod tam stále chodit. My zatím nevíme, co bude a do roku 2040 nám může dorůst generace, která bude všude jezdit na elektrokoloběžkách nebo chodit pěšky. I s tím musíme nějakým způsobem pracovat a dobrat se k výsledku. Nechceme vytvářet mrtvé zóny. Sám třeba rád chodím po městě pěšky. Když můžu a mám čas, jdu ze sídliště do práce po svých. Když projíždíte a vidíte město z auta, tak už ale nevidíte problémy, které řeší kolař nebo chodec.

V dolním areálu českobudějovické nemocnice vyroste nové neurodegenerativní centrum.
Bazén, domov důchodců, neurodegenerativní centrum. Projděte si investice roku

Kdysi bylo normální chodit všude pěšky, když jsem byl malý, docházel jsem do základní školy na tramvaj třeba sedm nebo osm minut a nikdy mi to nepřišlo. Nikdy mě nevyzvedávali rodiče autem. Je třeba si uvědomit, že když jdeme po chodníku, často potkáme i známé, které jsme dlouho neviděli a má to svoje kouzlo ve více ohledech. Naším cílem by ale mělo také být, aby byl pohyb po městě v ulicích pro pěší příjemný. To znamená někde doplnit vodní prvek nebo zeleň. Proto se teď i dokončuje manuál veřejných prostor.

Město na doporučení ministra vnitra zrušilo novoroční ohňostroj. Co s ním teď bude?

Nadále platí, že město organizuje jeden ohňostroj ročně, respektovali jsme vývoj událostí, ale na druhou stranu, pokud k tomu bude příležitost a počasí bude přát, tak bychom samozřejmě ohňostroj zrealizovali. Stále je to ještě v diskuzi a hledá se vhodný termín. Na druhou stranu registruji diskuzi o tom, jestli ohňostroj ano nebo ne.

Loňský novoroční ohňostroj v Třeboni.
Novoroční ohňostroj chystají v Třeboni, Dačice tradiční podívanou zkrátí

Souhlasím s jednou věcí, že neřízené bouchání celý prosinec není správné, ale to je o jednotlivcích a my to těžko ovlivníme. Druhá věc je pak městem organizovaný novoroční ohňostroj, obvykle je to úplně jiná technologie, není to kompakt, který si koupíte někde v obchodě. Je to připravené profesionálem, trvá to pár minut a ví se o tom dopředu. Lidé často kritizují město, ale vesměs větší škody způsobí právě neřízené odpalování. Samozřejmě jsem do budoucna otevřený i diskuzi o tom, jestli ohňostroj ano nebo ne.