Byl jste šéfem povodňové komise i v roce 2002, jak se ta letošní liší od situace před jedenácti lety?
Každá povodeň je úplně jiná, ať už to byl rok 2002, 2006, 2009 a nebo nyní. Ta letošní povodeň je charakteristická rychlým nástupem. Nicméně na Třeboňsku tím, že jsme ovlivněni zejména povodím Lužnice, tak k nám voda vždycky dobíhá s dvou až třídenním zpožděním, což se právě nyní děje. Navíc letos ještě před povodní již bylo v krajině, ale i v rybnících neskutečné množství vody. To vše ovlivnilo průběh povodně, proto voda při dešti rychle stékala do vodotečí. Naštěstí se žádný rybník ani pískovna či Novořecká hráz neprotrhly, tak jako tomu bylo v roce 2002.

Z mnoha míst se ozývá, že za jedenáct let se nezrealizovala potřebná protipovodňový opatření. Jak je na tom Třeboňsko?
Myslím si, že technické zabezpečení vodohospodářských staveb je o mnoho lepší, takže jsme určitě za deset let někam dospěli. I když je to hlavně otázka na rybáře, kteří prováděli řadu opatření na rybnících. Ale samozřejmě nejzásadnější je rekonstrukce  rozvodí a celé Novořecké hráze. To jsou akce, které se dělaly de facto pro celkovou ochranu nejenom Třeboňska, ale regionu jako takového. Protože Nová řeka a Novořecké splavy významně ovlivňují i situaci severovýchodní části jihočeského regionu. A odtok z třeboňských rybníků má dopad na situaci až v Praze. Konkrétně na Třeboňsku jsme ve Staré Hlíně vybudovali protipovodňový val, který se nyní kompletuje a samozřejmě se regulovaly nebo vyčistily vodní toky. Je ale řada opatření, která se neudělala a jak ukazují zkušenosti z letošních povodní, je nutné ještě mnoho věcí realizovat.

Co tím máte na mysli?
Jedná se o opatření, které by zmírnilo rychlost přitékající vody například ze Spolského rybníka do Světa. Proto jsme u Spolského mlýna v noci z neděle na pondělí nechali udělat na cestě hrázku, která přibrzdila vodu odtékající ze Spolského rybníka do Světa.  Voda se zde rozlije na přilehlé louky, kde neudělá škodu. Takových poldrů by zde mohlo být víc.

Pokud by situace byla natolik vážná, že by bylo nutné evakuovat některé obyvatele, kde by našli azyl?
K takové situaci zřejmě nedojde. Ale máme ubytovací kapacitu ve Staré Hlíně z roku 2002, která nyní slouží místním sportovcům a v případě potřeby bychom zde mohli postižené občany umístit. Ale většina takovou situaci řeší tím, že po přechodnou dobu bydlí u svých příbuzných.

Při podobných mimořádných situacích je důležitá dostatečná informovanost. Lze z tohoto pohledu srovnat práci krizového štábu v roce 2002 a nyní?
Situace se v oblasti informovanosti významně zlepšila. Ohromnou výhodou je internet, kdy je možné sledovat informace o stavu toků, ale i prognózy vývoje jak počasí, tak i hladiny řek. Osobně si myslím, že celá řada lidí, kteří pracují v povodňových komisích, zažila i povodně 2002 a tím pádem jsou to zkušení lidé, kteří již vědí, co mají dělat. Takže když  srovnám rok 2002 a 2013, tak už i víme, jak se situace může vyvíjet, jak se mohou toky chovat a také co máme dělat.