Takže zemědělci mají důvod k jisté spokojenosti. Podle zástupce společnosti Bovis Nová Bystřice Vlastimila Hanuše déšť přišel v pravý čas. Pastviny již vypadaly jako savana.

„Museli jsme dokrmovat senem, které by mělo být až na zimu. Úbytek vody je všude patrný a na některé pastevní areály jsme ji museli i dovážet. Ale řekl bych, že nyní prší dobře. Nepřišly přívalové deště, a tak se voda většinou stačí vsakovat. Takže pastviny by měly obrazit a zase se zazelenat. Ještě máme kukuřici na siláž, která vodu také potřebuje, a chystáme se sázet řepku, u které je dobré, že nepřijde do úplně suché půdy," naznačil Vlastimil Hanuš ze společnosti Bovis.

Teprve až dnes by se na Lužnici mohl podle odhadů provozovatele vodáckého kempu v Majdaleně Štefana Dunaje projevit déšť. „Hladina by mohla stoupnout o 10 až 15 centimetrů.Teď jsem byl v Suchdole a tam je vyšší zatím jen asi o tři centimetry. My bychom potřebovali alespoň třicet čísel, aby se vodáci zase rozjeli. Teď je úplně mrtvo, Lužnici jde sjet maximálně k Pilaři a v kempu není ani noha," popsal včera Štefan Dunaj s přáním, že by se vodáci na Lužnici mohli do konce týdne objevit.

Velké sucho podle jeho slov bylo také například v roce 2003, tedy rok po ničivých povodních, které právě Majdalenu hodně zdecimovaly.

Je přesvědčený o tom, že rybníky i řeky příděl vody zvládnou.

„Je štěstí, že vyschlá země vodu hodně vsakuje. To by muselo nepřetržitě a vydatně pršet nejméně tři dny, aby se něco stalo," míní Štefan Dunaj.

Rybáři v žádném případě podle výrobního ředitele Rybářství Kardašova Řečice Ladislava Štercla současným přísunem srážek nepohrdnou, ale vody je pořád málo.

Po posledních šest prázdninových týdnů rybníky karadšovořečického rybářství podle slov výrobního ředitele Ladislava Štercla přišly výparem o 45 až 50 centimetrů výšky vodní hladiny. „Jsou to miliony kubíků, které chybí, neboť v objemu je to v rybnících oproti normálu kolem 40 procent vody," mluví o kritické situaci Ladislav Štercl.

Jako příklad uvádí padesátihektarový rybník Polom u Plavska. Ten od listopadového výlovu nenatekl a v současné době vodní plocha zaujímá jen 30 hektarů a objem vody je pouze na jedné třetině.

„Technickými opatřením, které je možné realizovat, jsme hodně limitování. Prakticky můžeme jen čeřit vodu a obohacovat ji tak o kyslík. Ale na malých rybnících to může mít i kontraproduktivní efekt, neboť se tak voda ještě více ohřívá," popsal Ladislav Štercl.

Od povodní v roce 2013 podle něho trpí Jindřichohradecko, kde kardašovořečičtí rybáři hospodaří, podprůměrnými srážkami.