Přestože sobotní ráno rozhodně nevypadalo nijak přívětivě, nezabránilo to jindřichohradeckým skautům v tom, aby na náměstí Míru postavili stany a předvedli, že ani nevlídné počasí jim nemůže pokazit den. Zvláště pak, když se jednalo o takovou slavnost, jakou je oslava 100. výročí založení skautu ve městě nad Vajgarem. „Jedním z cílů akce je ukázat veřejnosti, že tato organizace tady funguje, a to již takhle dlouho a přes veškerá příkoří, která musela během té doby překonat, a že i přesto stále máme co nabídnout," uvedl vedoucí Střediska Zlatá růže v Jindřichově HradciVojtěch Jošt.

O tom, že skauting nevymírá, svědčí téměř dvě stovky současných členů, z nichž skoro dvě třetiny jsou děti. „Naše členská základna je stabilní, začínáme pracovat dokonce i s těmi nejmladšími, tedy předškoláky do šesti let, a to se nám velmi daří," vyzdvihl a dodal, že ale i ostatní věkové kategorie jsou obsazené.

Jedním z členů je iJakub Antušek, který do skauta chodí už šest let. „Před první třídou jsem si vybíral kroužky a chtěl jsem zkusit skauta. Šel jsem dvakrát, zalíbilo se mi to a začal jsem chodit. Baví mě to, můžu se naučit spoustu nových věcí i her, jezdíme na tábory. Chtěl bych být jednou i vedoucí," přeje si Jakub, který dostal přezdívku Červenáček. „Na výpravy jsem nosil červený batoh a bundu," vysvětlil. Teď už s kamarádem Šimonem, který do skauta chodí teprve rok, zkoušeli ze znalostí skautského vybavení ty, kteří si přišli zasoutěžit právě na oslavy stého výročí.

Byl mezi nimi iJan Kümmelse syny Františkem a Jakubem. „Strávil jsem dětství v 10. oddílu, chvíli jsem ho i vedl. To už v člověku zůstane na celý život, přátelství ze skauta jsou podle mě ta nejpevnější," míní. Jestli jeho synkové také půjdou v jeho stopách, to zatím neví. „Když budou chtít, tak určitě. Nutit je ale rozhodně nebudu."

S tím, že skaut znamená hlavně přátelství, souhlasí i Vojtěch Jošt. „Mě do skauta přivedli rodiče v září 94 a hned mě to chytlo, nadchnul jsem se zejména proto, že tam byla dobrá parta," říká. Skauting, to je podle jeho slov právě parta a také příležitost. „Je to skupina lidí, s nimiž budete sdílet všechny radosti i starosti a naučí vás spolupracovat v kolektivu," dodal.

Pro takový druh volnočasové aktivity by byla iMonika Janáková, která se na oslavy vydala i se svým malým synkem. „Já jsem na táborech strávila hodně, takže tohle se mi líbí. Byla bych ráda, kdyby si malý vybral něco takového, až vyroste. Ale ať toho potom vyzkouší co nejvíc a dělá pak to, co ho bude bavit. Hlavně ať nesedí u počítače," přeje si mladá maminka z Jindřichova Hradce.

Petra Jouzová