O obsazení Čech a Moravy informoval už od ranních hodin český rozhlas. V Českých Budějovicích se po 7. hodině dostavil tehdejší starosta Alois Neumann na radnici, kde mu německý radní Friedrich David oznámil své jmenování vládním komisařem města.

Samotná okupační armáda dorazila v dopoledních hodinách nejprve na Linecké předměstí. Do města vojáci 130. pěšího pluku Wehrmachtu vpochodovali kolem 14. hodiny Divadelní ulicí. Na Masarykově náměstí byli za nepříjemné chumelenice přivítáni nejen místními nacisty, ale i skupinkou českých fašistů, kteří po městě pobíhali s hákovými kříži na rukávech.

Němečtí vojáci přicházejí kolem 14. hodiny ve středu 15. března 1939 na Masarykovo náměstí za heilování místních Němců.
V ulicích panovala nervozita, co přinesou další dny

Němečtí vojáci ihned začali s propagandistickou vyvařovací a ošacovací akcí, která měla ukázat neutěšené sociální a zásobovací poměry v Čechách. Německý eintopf byl rozdáván na Masarykově náměstí, v restauraci Lucerna, u nádraží a v Kostelní ulici. Sami němečtí vojáci však byli překvapeni, že jsou v českých obchodech levně k dostání zboží a potraviny, které jsou v Německu už dávno nedostatkové.

Starosta Hradce Vilém Rösch vyzýval ke klidu

Jindřichohradecký starosta Vilém Rösch a část jeho prohlášení.Zdroj: Archiv Muzeum JindřichohradeckaA jak vypadaly první temné dny německé nadvlády ve městě nad Vajgarem ? To pro Deník u příležitosti 80. výročí přiblížil historik Muzea Jindřichohradecka František Fürbach. Tehdejší hradecký starosta Vilém Rösch vydal hned 15. března prohlášení, ve kterém vyzývá ke klidu: „Žádám občany o zachování absolutního klidu… a úctu k výsostním odznakům říše Německé.“

Tím se mu podařilo udržet ve městě pořádek. „Oné nevlídné středy po rozhlasové zprávě o připojení Čech a Moravy k Německu němečtí občané města, kterých tu žilo okolo pěti stovek, což bylo něco přes pět procent obyvatel, ozdobili své domy říšskými vlajkami a do Jindřichova Hradce dorazili první němečtí vojáci,“ uvádí historik.

V této situaci nezbývalo radnici nic jiného než žádat občany o naprostý klid a úctu k Němcům. Starosta Rösch ve své vyhlášce dále psal: „Jelikož znám vysokou kulturní úroveň našich občanů, jsem přesvědčen, že budou bezpodmínečně poslušni pokynů české radnice.“

Na veřejných budovách i na některých ze soukromých domů se hned příštího dne objevily říšské prapory vedle praporů červenobílých.

Jindřichohradecký starosta Vilém Rösch a část jeho prohlášení.
Já, český starosta českého města...

„Němečtí vojáci přenocovali ve městě, a když se nesetkali s žádným odporem ani narušením klidu, 16. března odjeli,“ vysvětluje František Fürbach. Teprve až 18. března navečer se v Jindřichově Hradci objevila jednotka pancéřové divize, která byla prozatímně ubytována v dívčí škole, ve štábu v zámku. Budovu živnostenské školy mezitím zabrala říšská policie…

Tažení na Tábor zpomalila zima

Tábor během 2. sv. války a německé okupace. Fotografie pocházejí z táborského atelieru Šechtl a Voseček. Zveřejňujeme je s laskavým svolením Marie Šechtlové.Zdroj: Deník/ RedakceNěmecké armádě se do cesty postavil sníh, a proto na Táborsko a do samotného Tábora přijely její jednotky až dopoledne příštího dne – 16. března. Cesta velitelů vedla na táborskou radnici. V noci kdosi odvážný vylezl na Žižkův pomník a husitskému hejtmanovi zavázal oči, aby se na tu pohanu nemusel dívat.

Ještě toho dne zahájilo gestapo (nacistická Tajná státní policie) v celé zemi široké zatýkání lidí, o kterých se domnívalo, že by mohli být nacistům nebezpeční. Zatýkání neminulo ani Táborsko. Ve věznici na Starém městě skončilo během krátké doby 60 mužů a žen. V dalších měsících zatčených přibývalo.

Německá okupace Českých Budějovic.
Němečtí okupanti se starali, kde nakoupí buřty

Táborské gestapo přišlo do Tábora hned na počátku okupace v březnu 1939 a svoji činnost ukončilo až v posledních dnech války v květnu 1945.Po většinu okupace sídlilo v budově za Jordánem, dnes ulice Politických vězňů. Počet táborským gestapem zatčených lidí za šest let okupace dosáhl kolem 1400 odbojářů i obyčejných lidí.

Vypálený Lejčkov. 9. května 1945 umírá u Lejčova a v Lejčově samotném 23 lidí. Lejčkov lehl popelem.
16. březen 1939: pro Táborsko černý den. Hranice okresu prolomila okupační vojska

Pohnuté ráno v Písku

Pochod německých vojáků přes Velké náměstí v Písku.Pochod německých vojáků přes Velké náměstí v Písku.Zdroj: Archiv Prácheňského muzeaRáno 15. března 1939 bylo v Písku, stejně jako ve většině míst okleštěné republiky, velmi pošmourné. Mračila se nejen obloha, ale i lidé. Ti už od časných ranních hodin věděli, že je nečeká nic dobrého. Skutečnost byla ještě horší.

Podle pamětníků první němečtí vojáci přišli do města přibližně v 8.15 hodin. Už několik hodin před tím začalo písecké četnictvo s ničením tajných a důvěrných dokumentů, u kterých nebylo žádoucí, aby se Němcům dostaly do ruky. Však také jeden z prvních zásahů směřoval proti městské policii. Ta byla odzbrojena a po městě byla vylepena vyhláška, že německé vojsko přebírá moc v Písku. Zároveň byl vydán zákaz nočního vycházení v době od 21 do 6 hodin.

Pochod německých vojáků přes Velké náměstí v Písku.
V roce 1939 byl malý, ale 15. březen si pamatuje

K tísnivé náladě ve městě přispělo i první zatýkání. Hned 16. března bylo zatčeno 21 osob jednak podezřelých z komunistické činnosti a jednak Židů a německých antifašistů, kteří utekli ze Sudet. Pohnutý začal být zejména život Židů ve městě.

Protižidovská opatření

V první den okupace zasáhlo do života českých obyvatel především nařízení o jízdě vpravo. Objevila se ale i první protižidovská opatření. Osobám židovského původu bylo zakázáno vykonávání lékařské a advokátní praxe. V prvních dnech okupace židovští živnostníci raději ani neotevřeli své obchody. Ty se totiž ihned staly terčem útoků českých fašistů, kteří jim beztrestně rozbíjeli kamením výkladní skříně.

Ihned se však objevily i první známky vzdoru. Ve všech jihočeských městech se u pomníků a pamětních desek T. G. Masaryka objevovaly květiny, občané nosili v klopách české trikolory a na stěnách domů se objevovaly protiněmecké nápisy. Již 16. března rozjelo gestapo první velkou celoprotektorátní akci Gitter, v rámci které měli být zatčeni politicky aktivní komunisté, zednáři či političtí a židovští emigranti z Říše. Na Českobudějovicku bylo zatčeno 343 osob. O den později se naposledy sešlo městské zastupitelstvo, aby pod taktovkou nacistů odhlasovalo přejmenování náměstí a některých ulic po nacistických pohlavárech.