Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Současný masopust se liší v typu masek

Jindřichův Hradec – Masopusty jsou na mnoha místech Jindřichohradecka v současné době oblíbeným zpestřením života. O tom, kam až sahají masopustní tradice a co znamenají, jsme hovořili s etnografkou Muzea Jindřichohradecka Alexandrou Zvonařovou.

6.3.2011
SDÍLEJ:

Alexandra Zvonařová.Foto: Deník/Stanislava Koblihová

Mohla byste čtenářům vysvětlit, kam až sahají kořeny masopustu?
Masopust je svátek lidový, který trval od Tří králů a byl vždy spojený s obdobím zabijaček, tancovaček, bálů a dalších zábav. Vrchol masopustu se slavil vždy ve dnech před Popeleční středou, jíž začínal čtyřicetidenní předvelikonoční půst. Nejstarší písemné zprávy, dokládající masopust v českých zemích, pocházejí ze 13. století, i když prapůvod svátku můžeme hledat již v předkřesťanských pohanských obřadech. Masopust byl vždy svátek veselý až rozpustilý a slavily ho všechny vrstvy lidí – od těch nejchudších až po krále. Po třicetileté válce byly masopustní oslavy přeneseny z Pražského hradu dokonce až na císařský trůn do Vídně.

Co všechno takové oslavy znamenaly a čím se nejvíce masopustní veselí vyznačovalo?
Masopust se slavil vždy několik dní. Jeho vyvrcholením bylo masopustní úterý, kdy po vesnicích chodily průvody maškar a ve městech se hrála masopustní divadelní představení. Masopustní průvody byly plné roztodivných masek, jejichž úkolem bylo hlavně pobavit sousedy i sebe. Součástí masopustního průvodu byly vedle Masopusta (Bacchusa) masky medvěda, kobyly „klibny“, husara na koni, báby s nůší, žida s pytlem na zádech a mnoho dalších. Průvod navštěvoval postupně ve vesnici všechny domy, kde se zpívalo, tancovalo a žertovalo. Za svou návštěvu pak byli účastníci průvodu pohoštěni alkoholem a drobným pečivem a dostali i výslužku, která se pak propila večer v hospodě. Masopustní veselí končívalo obvykle pohřbíváním Masopusta nebo basy.

V nedávné historii ale bylo pořádání masopustů spíše trochu raritou, jaká byla situace na Jindřichohradecku, udržel se tady zábavný zvyk?
Od druhé poloviny 19. století se na Jindřichohradecku začal rozvíjet průmysl, který přinášel změny ve způsobu života zdejších obyvatel a s nimi také počaly mizet některé lidové obyčeje. Další z obyčejů zanikaly především v období po první světové válce a zejména pak v padesátých letech 20. století. Jedním z mála zvyků, který se na mnoha místech udržel téměř nepřetržitě, byl vedle velikonoční a mikulášské obchůzky právě masopust.

Mohla byste vyjmenovat některá místa v okresu, která mají dlouhodobou masopustní tradicí?
Na Jindřichohradecku je dochována dlouholetá a téměř nepřerušená tradice například v Břilicích, Deštné, Kardašově Řečici, Kostelní Radouni, Kunžaku, Stráži nad Nežárkou, Lásenici, Jarošově nad Nežárkou, Lomnici nad Lužnicí a v mnoha dalších obcích.

V posledních letech by se však dalo říci, že došlo k takzvanému obrození masopustu i tam, kde se už dávno nekonal, mohla byste některá místa z Jindřichohradecka zmínit?
V důsledku politických a společenských změn v 90. letech 20. století došlo na mnoha místech České republiky k oživení společenského a kulturního života. Projevilo se to i v oslavách masopustů, které se začaly organizovat i v místech, kde dříve tato tradice nebyla. Na Jindřichohradecku existuje jen málo obcí, kde dnes nepotkáme masopustní průvod. Vyhlášené masopustní průvody můžeme spatřit třeba v Břilicích, Sumrakově, Lomnici nad Lužnicí, Příbrazi, Jindřichově Hradci, Deštné, Horní Pěné, Lásenici, Sedle, Starém Městě pod Landštejnem nebo Lužnici. Vždycky je to o nadšencích, kteří dokáží zmobilizovat celou vesnici a vydat se všanc zimě, větru a dalším nástrahám jen pro pobavení všech.

V čem se liší původní masopusty s těmi současnými?
Dnes už sice nikdo nemyslí na to, že oslavy masopustu slouží k poslednímu se pobavení před následným čtyřicetidenním půstem, ale přesto je stejně jako v minulosti masopust vnímán jako způsob zábavy, kdy je hlavním posláním pobavit sebe i ostatní. A s tím je spojena veškerá příprava masopustního průvodu. Oproti minulosti je hlavní rozdíl především v typu masek, které se v průvodu objevují. Dnes už spíše sporadicky najdeme maškary tradiční, ale rozhodně podle novodobých masek zjistíme, co je právě v daném roce populární. V průvodu najdeme vedle oblíbených postav z večerníčků a pohádek také postavy z televizních seriálů, z politického dění i reklamy na současné výrobky. Účastníci průvodu už si pak do hospody neodnášejí jako výslužku vejce a mouku, ale spíše peníze, které se obvykle ukládají do společné kasičky. Po masopustní obchůzce se stejně v minulosti jako dnes sejdou všichni na taneční zábavě v místní hospodě. V souhrnu můžeme říci, že masopust se slaví téměř stejně, tak, jak ho slavili naši předkové. A pak, že je jiná doba!

Autor: Stanislava Koblihová

6.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Opilec zpřelámal čtyřmetrovou lísku

Ilustrační foto.

Třeboňští házenkáři vyhráli derby v Sezimově Ústí

VÍME PRVNÍ / AKTUALIZUJEME

Černá středa na silnicích Strakonicka, již zemřeli tři lidé

Strakonicko - Čelní střet osobního vozidla s kamionem u obce Přechovice ve směru na Volyni si ve středu odpoledne vyžádal dva lidské životy. Další život vyhasl dopoledne nedaleko obce Litochovice u Volyně.

Hokejbalisté Olympu na západě Čech plně bodovali

Třemošná, Plzeň - Čtyři zápasy v řadě na hřištích soupeřů dokázali vyhrát prvoligoví hokejbalisté jindřichohradeckého Olympu, díky čemuž se rázem vyhoupli až na 7. místo tabulky.

OBRAZEM: Pochlubte se, jak vám vyrostla dýně

Jižní Čechy - Letošní rok byl oproti loňsku velice příznivý pro růst dýní.

Zmizela smrková kulatina za padesát tisíc

Českovelenicko - Policisté pátrají po zloději, který si ke konci léta přilepšil smrkovým dřevem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení